MHD zastávka - Stockholm (květen 2009)

Jedno z nejhezčích meter světa - to je stockholmské podzemí. Část stanic je vykutána přímo ve skále.

Hlavní město Švédska je z urbanistického hlediska velmi zvláštní evropskou metropolí. Leží totiž na mnoha ostrovech a samotný Stockholm není příliš velký - počet obyvatel čítá kolem 800 000. S celou aglomerací už je to ale kolem 2 milionů lidí. Veřejná doprava je tu velmi vyspělá a systém metra je rozvinutý poměrně daleko za hranice města. Síť metra doplňují příměstské vlaky a speciální samostatné místní dráhy včetně tramvají. Jelikož již ve Stockholmu nenajdete v centru klasické tramvaje (snad kromě historické víkendové linky č. 7), svoji nezastupitelnou roli tu také hrají autobusy, jejichž část je povýšena na preferovaný systém páteřních linek.

Stockholmské metro vede mimo centrum na povrchu. Vždy ale striktně odděleno od okolí.

Síť metra tvoří 3 svazky linek (červená, zelená a modrá trasa), které se na okrajích větví do dvou nebo tří směrů. Každá větev je očíslovaná a metro tak má celkem 7 linek (T10, T11, T13, T14, T17, T18 a T19). Na každé lince je zajištěn 10minutový interval, takže v centru jezdí červená a modrá trasa každých 5 minut a nejvytíženější zelená trasa každé 3-4 minuty. Nejnovější je modrá trasa, jejíž stanice jsou zároveň uměleckými díly - stanice vykutané rovnou ve skále jsou různě vyzdobené, nabarvené a zajímavě osvětlené. Na rozdíl od jiných systémů metra v západní Evropě není stockholmské podzemí rozhodně fádní. Pod zemí se jezdí hlavně v centru a při překonání četných skalních nebo vodních bariér, ale cca 40% tratí je vedeno na povrchu.

Naprostá většina vlaků metra je nové generace - vlaky jsou plně průchozí a klimatizované.

I když je stockholmské metro poměrně mladé (první úsek byl otevřen v roce 1950), dnes má již cca 100 stanic. Ty jsou ohraničené turnikety, které však díky své lehké konstrukci černé pasažéry příliš netrápí. Vozový park je jednotný, v provozu jsou už skoro jen nové průchozí soupravy, které jsou sice pohodlné, ale není příliš dobře vyřešena plynulost rozjezdů a brždění. Občas je k vidění ještě starší souprava. Všechny vlaky metra jsou v modrostříbrné kombinaci.

Vstup do metra je střežen turnikety, na mnoha stanicích jsou ale zábrany lehce překonatelné.

Kromě metra hraje důležitou roli v dopravě do okrajových částí aglomerace několik místních samostatných drah, naštěstí plně zaintegrovaných do zdejšího dopravního systému. Všechny tratě navazují na metro na významných přestupních uzlech, část je provozována na standardním rozchodu, některé trati jsou úzkorozchodné.

Jedna z konečných stanic (Skarpnack) zelené trasy metra, kterou tvoří linky T17-T19. Díky tomu, že na všech 3 větvích je interval 10 minut, v centru jezdí vlaky na nejvytíženější zelené trase každé 3-4 minuty.

Co linka, to jiný druh vozidel, někde se vozy podobají metru nebo jsou z něj rovnou přestavěny, někde by šla linka přiřadit spíš k tramvaji. Každá samostatná dráha má svůj název, většinou podle čtvrti nebo předměstí, kam míří. Nádech historie zažijete na "tramvajové" lince L21 "Lidingöbanan", naopak moderní nízkopodlažní tramvaje najdete na linkách L12 "Nockebybanan" a L22 "Tvärbanan"- Linka L22 se neustále prodlužuje a vytváří zajímavé tangenciální spojení v jižní části Stockholmu. Novou tramvajovou trať provází i nová bytová zástavba. Pro úplnost je potřeba zmínit ještě historickou tramvajovou linku 7 v centru Stockholmu, kde si lze občas dát i kávu.

Některé skalní stanice metra jsou zároveň uměleckými díly.

Rostoucí význam pro Stockholm mají i příměstské vlaky "Pendeltag", které protínají centrum od severu na jih a díky plánovaným podzemním zastávkám přímo v centru a již zakoupeným moderním elektrickým jednotkám poroste význam klasické železnice pro město i nadále.

I toto je součástí stanice metra v centru Stockholmu.

Důležitou roli v městské dopravě hrají samozřejmě také autobusy. Starší jsou červené, novější modré. Do všech se nastupuje předními dveřmi a řidiči jsou vybaveni velkými razítky a vesele cestujícím razítkují jízdenky. Rychlost odbavení není příliš závratná a tak v ranní špičce na frekventovaných zastávkách stojí zřízenci, kteří kontrolují jízdenky a pouštějí cestující i ostatními dveřmi.

Vlaky metra vyjíždějí na povrch i v centru města - mezi stanicemi Gamla stan a Slussen se červená a zelená linka metra dostává z jednoho městského ostrova na druhý po mostě.

I zde mezi klasickými autobusy vynikají páteřní linky - označené 1-4. Jedná se o nejvytíženější linky, které projíždějí centrem, mají krátké intervaly a jezdí v kloubových autobusech. Na trasách těchto linek najdete mnoho preferenčních opatření (vyhrazené pruhy, semafory, předsazené stopčáry, podivuhodné manévry na křižovatkách atd.). Zastávky linek 1 až 4 jsou také přednostně vybavovány elektronickým informačním systémem, zkrátka učebnicový příklad metrobusů.

Nový vlak metra přijíždí po mostě ze stanice Slussen do stanice Gamla stan. Provoz metra ve Stockholmu je levostranný.

Díky všudypřítomné vodě kotví ve Stockholmu mnoho přívozů a rychlých lodních linek, které usnadňují přístup k některým odlehlejším ostrovům. Většinu územní obsluhy do regionu ale zajišťují autobusy, velmi často kloubové a v překvapivě krátkých intervalech.

Vozy na autonomní příměstské dráze "Saltsjöbanan" (linky L25, L26) jsou přestavěné z původních vozů metra, část dveří je zaslepena. V této stanici dochází k větvení na linky L25 a L26 a tudíž k i rozpojování soupravy.

Konečná stanice Saltsjöbaden samostatné příměstské dráhy "Saltsjöbanan", která vede malebnou krajinou skal, vodních zátok a dřevěných domků na východ od Stockholmu.

Interiér vozů na dráze "Saltsjöbanan". Je možné si povšimnout zaslepených dveří vlevo i vpravo.

Počáteční stanice linek "Roslagsbanan", které pod označením L27-L29 vyjíždějí ze stanice Stockholms Östra do odlehlých spoře osídlených oblastí na sever od Stockholmu.

Samostatná dráha "Roslagsbanan" používá úzký rozchod kolejí a tyto modré vozy. Zde na konečné stanici Karsta, kde to již vypadá jak na konci světa. Z pozůstatků kolejí však lze usuzovat, že trať v minulosti vedla ještě dál na sever.

Konečná stanice Ropsten červené linky je postavena, jakoby mělo metro pokračovat někdy v budoucnu dále. Nyní je tu přestup na starou tramvajovou linku L21 (Lidingöbanan) proplétající se ostrovem na severovýchod od Stockholmu.

Tramvajový vůz linky L21 na konečné u stanice metra Ropsten. Vozy jsou obousměrné, trať je ukončena kolejovým přejezdem a vozy mají pouze jedny dveře na každém boku.

Druhá konečná tramvajové linky L21 Gashaga Brygga leží přímo na pobřeží. Tramvajová trať je většinou jednokolejná.

Interiér moderních nízkopodlažních tramvajových vozů, které je možné spatřit na linkách L12 a L22, které se stýkají ve stanici Alvik.

Tramvaj poblíž konečné zastávky linky L22 Sickla Udde. V budoucnu by se měla tramvaj prodloužit částečně po trase linek "Saltsjöbanan" do stanice Slussen.

Linka L12 ("Nockebybanan") odjíždí z konečné přestupní stanice Alvik a míří malebnou poloobydlenou krajinou do předměstí Nockeby.

Odstavná plocha v autobusovém terminálu, odkud vyjíždějí příměstské autobusy severně od Stockholmu. Na části příměstských linek jezdí kloubové autobusy do měst a vesnic na ostrovech za hlubokými lesy. Intervaly i počet cestujících jsou překvapivě hojné.

Stockholmské autobusy mají jednotný červený nátěr. V autobusové síti najdeme 4 páteřní autobusové linky (1-4). Na nich jezdí kloubové autobusy, které jsou ve větší míře preferovány v ulicích, mají krátký interval a autobusy jsou v modré barvě, čili na první pohled je vidět rozdíl - zkrátka metrobusy.

Kloubová Scania - klasický představitel vozového parku na páteřních (metrobusových) autobusových linkách. Na zastávkách mají tyto linky informace o příjezdech v reálném čase, protože intervaly jsou narozdíl od ostatních linek velmi krátké.

Papírový jízdní řád metrobusu č. 1. U většiny spojů je stejně uveden pouze interval - víc prozradí digitální informace v reálném čase na zastávkovém označníku. Co získají metrobusy preferencí, to ztratí nástupem pouze předními dveřmi. Zejména v ranní špičce jsou však na frekventovaných zastávkách revizoři, kteří kontrolují jízdenky u každých dveří, což urychluje odbavení, i když za cenu značných personálních nákladů.

Míra preference autobusů je ve Stockholmu poměrně vysoká. Samostatné jízdní pruhy tu kombinují s dynamickým řízením semaforů a různými netradičními preferenčními pohyby na křižovatkách.

Moderní příměstské vlakové jednotky jezdí na železniční trati protínající centrum od severu k jihu. Na okrajích Stockholmu ve větví do dvou linek J35 a J36. Do budoucna by měl zvýšit význam těchto vlaků pro Stockholm nový tunel pod centrem se společnými přestupními stanicemi s metrem.

Příměstský vlak úctyhodné délky na trati protínající Stockholm od severu k jihu. Zatím tudy vlaky projíždějí na povrchu.

Jedna z mnoha lodních linek - tato míří z centra k zábavnímu parku a zoologické zahradě. Stockholm a okolí je totiž obklopeno a protkáno vodou, často je tak loď nejrychlejším dopravním prostředkem. Míra tarifní integrace vodní dopravy je však různá.

Stockholm (květen 2009)

Prostor pro Vás