MHD zastávka - Rumunsko 2006 - Bukurešť (září 2006)

Stanice metra Obor s postranními nástupišti na lince 1.

Hlavní město Rumunska, ve kterém žije kolem 2 miliónů obyvatel. Nachází se na jihu této balkánské země, v nížině podél Dunaje. Možná i proto není příliš o co stát. Nemnoho kulturních a historických památek, téměř žádná příroda. Spíše špína, toulaví a občas i agresivní psi, zanedbaná sídliště na okrajích a bující ohromná smetiště na nezastavěných plochách. I tak může vypadat metropole další země Evropské unie.

Souprava metra rumunské výroby z Aradu ve stanici Obor na lince 1.

Ani městská doprava na tom není o mnoho lépe. Naprosto chybí informace, jízdní řády. Jedinou výbavou zastávek bývají ocelové tyče s názvem zastávky a čísly linek. Jízdní řády jsou dokonale utajené, stejně jako linkové vedení. Jediné místo, kde bývají k dostání mapy MHD a k nahlédnutí i jízdní řády v podobě intervalů a prvních a posledních spojů, jsou malé budky, kde se prodávají jízdenky. Těch je naštěstí po městě rozeseto docela hodně. Jízdenky platí pro jednu cestu a označují se ve vozidlech v mechanických děrovacích strojcích, které známe i z našich krajin. Pro vstup do metra je nutno zakoupit poněkud důvěryhodnější jízdenku s magnetickým proužkem pro dvě nebo deset jízd. Bukurešťské metro totiž dělí od okolního prostoru turnikety, kam se tyto jízdenky zasouvají. Bukurešť má vlastně dva nezávislé systémy MHD: metro a ostatní povrchová doprava. Povrchovou MHD provozuje společnost RATB, jako provozovatel metra je uvedena firma Metrorex.

Interiér rumunského vozu metra. Soupravy jsou širší a díky méně sedačkám i kapacitnější. Informace i reklamy jsou umisťovány přímo na zářivkové osvětlení.

Metro

Základem MHD je samozřejmě metro. A dokonce se i rozrůstá. Hlavní trasou je polokružní linka 1. Na ní navazují krátké odnože označené jako linky 3 a 4. Hlavní polookruh protíná z jihu na sever linka 2. Jezdí se od 5:00 do 23:30. Intervaly na hlavních trasách jsou ve špičkách 4-7 minut, večer 10-20. Okrajové úseky a odnože od hlavní trasy však mají intervaly dlouhé i ve špičkách, někde se jezdí i po 15 minutách. Vozy metra jsou dvou typů. Starší typ pochází z rumunské továrny Astra - IVA v Aradu. Vozy mají šestiúhelníkový profil a poněkud nápadně připomínají prototypy českého metra z ČKD z konce 60. let, které nakonec ze záhadných důvodů do sériové výroby nepřišly. Vozy jsou širší, než je u nás zvykem. Nové soupravy metra pocházejí z Bombardieru a vypadají na první pohled strašidelně.

Výstupní turnikety ve stanici metra Gara Nord. Každá jízdenka obsahuje magnetický proužek.

Tramvajová síť je zatím poměrně hojně rozšířena, i když spíše v okolí centra města. "Zatím" píšu proto, že stav tratí je opravdu žalostný a obnova kolejového svršku by si vyžádala obrovské investice. Mám trochu strach, že dosluhující tramvajové tratě, po kterých se dá většinou jen plazit, nikoli jet, brzy ustoupí flexibilnějším a bohužel rychlejším autobusům. Zážitek z jízdy tramvajovou linkou 5 z letiště Baneasa do centra byl silný. Rozbitá trať, po které nejela souprava rychleji než 20-30 km/h, byla sice občas pospravovaná, nicméně tramvaj se kolíbala ze strany na stranu a dost často docházelo k takovým nárazům, že to pod námi snad ani nemohly být koleje.

Interiér nové / modernizované tramvaje V3A rumunské výroby.

Tramvaje

Tramvajových linek je v Bukurešti 21, čísel 5 - 51. A vozový park bukurešťských tramvají? Většina vozů je rumunské výroby, tříčlánkové soupravy V3A, které se s různými obměnami vyráběly od 70. let do konce 20. století. Nové, nebo modernizované vozy již mají celkem příjemný interiér a dvoudílné výklopné dveře na tlačítka. Některé tříčlánkové tramvaje mají dokonce vložený střední nízkopodlažní článek. Starších dvoučlánkových tramvají V2A je jen asi 30. Také tu můžete najít hnací a vlečné vozy Rathgeber dodané jako ojeté z Mnichova, kterých je tu dohromady asi 30. Významným zástupcem českých tramvají je typ T4 z let 1974-1975. Těchto tramvají jezdí asi 130. Nejnovější jsou dvoučlánkové vozy V2A-T, které údajně vznikly použitím skříní českých T4. A prý se již vyrábí i moderní nízkopodlažní tramvaj pro Bukurešť.

Rumunská tramvaj V3A v dopravním uzlu Obor.

České T4 si v Bukurešti vesele jezdí s otevřenými dveřmi. Zastávka v automobilové džungli u severního nádraží.

Nejnovější tramvaj typu V2A-T údajně vznikla použitím vybraných dílů z českých tramvají T4.

Tramvaj V3A na lince 21 mezi typickými bukurešťskými paneláky.

Tramvajové koleje sice nenajdete v samotném srdci Bukurešti, ale širší centrum je jimi prošpikováno. Bohužel to platí i pro auta.

Detail zadní části tramvaje T4. Současný jednotný nátěr dopravního podniku RATB už začíná opadávat.

Tramvajové tratě v Bukurešti jsou v žalostném stavu. Na mnoha místech jsou použíty BKV panely s malou odlišností - kolejnice nejsou žlábkové. A beton se také začíná vytrácet.

Takto vypadá centrum Bukurešti. Veškeré dráty a kabely jsou vedeny nad zemí.

Jednoduchý zastávkový označník MHD. Jízdní řád vám možná ukáže prodavačka jízdenek v kukani poblíž.

Nové či modernizované tramvaje V3A již mají tlačítkové ovládání dveří. Při výstupu z tramvaje však musí člověk dbát opatrnosti. Zdejší automobilisté si s tím hlavu nelámou.

Trolejbusy

Dalším zástupcem elektrické trakce jsou trolejbusy. Těm se na rozdíl od tramvají blýská na časy, neboť právě probíhá dodávka 100 kusů nízkopodlažních standardních trolejbusů Citelis, vyráběných v Rumunsku. Nejvíce zastoupeny jsou však zelené Ikarusy 415T z let 1997 - 2002 v počtu 200 kusů. Ale jezdí tu také asi 50 rumunských trolejbusů Rocar z let 1989 - 1998 a asi 15 stařičkých švýcarských trolejbusů Saurer z druhé ruky. A trolejbusy jsou nejen standardní délky. Jezdí tu i cca 40 kloubových Rocarů z devadesátých let. Trolejbusová síť je na rozdíl od tramvají rozšířena i v centru, po celém městě jezdí 19 linek čísel 61 - 99. Bohužel i Bukurešť trápí nekonečné dopravní zácpy, ve kterých beznadějně tonou i trolejbusy.

Konečná linky 85 u severního nádraží. Těchto Ikarusů jezdí v Bukurešti asi 200.

Severní nádraží (Gara Nord) je obklopeno trolejbusy, tramvajemi a hlavně taxíky.

Zatímco severní nádraží si udržuje jakousi úroveň díky zástupům zřízenců, kteří sem nepouštějí nikoho bez jízdenky, východní nádraží nabízí opravdu východní zážitek.

U východního nádraží jsou ukončeny asi tři trolejbusové linky.

Autobusy

Autobusové linky jsou vedeny po celém městě, tedy i v centru a vypadá to, že zanedlouho přeberou úlohu tramvajové dopravy. Zatím tu jezdí asi 130 linek čísel 103 a výše. Kromě běžných autobusových linek funguje v Bukurešti i jakési Maxi-taxi (linky 700 a výše), možná něco na způsob maršrutek. Bukurešťský dopravní podnik RATB vlastní asi 160 žlutých sólo Ikarusů 260, dále necelých 500 rumunských Rocarů ne starších než z roku 1989. Další velkou dodávkou v průběhu posledních let bylo 240 autobusů DAF. Z nouze se koupilo i 40 ojetých oranžových čtyřdveřových autobusů Iveco z italského Milána. A horkou novinkou je již téměř dokončená dodávka 500 autobusů Mercedes-Benz Citaro v bílém nátěru. U novějších autobusů nechybějí oranžové diodové informační panely. Zvláštností bukurešťské autobusové dopravy je neexistence kloubových vozidel. Údaje o počtu a typech vozidel MHD v Bukurešti pocházejí na rozdíl od fotografií z března 2007.

Autobus Rocar de Simon z poloviny devadesátých let.

Jeden z mnoha nových Mercedesů, které zaplavily Bukurešť. Celková dodávka čítá 500 kusů.

Žluté Ikarusy 260 pocházejí z počátku 90. let. Kloubové vozy v Bukurešti ale nenajdete.

A další Rocar v další ucpané ulici v centru města v odpolední špičce.

Autobus Citaro, trolejbus Ikarus a všudypřítomné dráty.

Nástupní zastávka tramvajové linky 5 u mezinárodního letiště Baneasa.

Rumunsko 2006 - Bukurešť (září 2006)

Metro

Tramvaje

Trolejbusy

Autobusy

Prostor pro Vás