MHD zastávka - Riga (říjen 2008)

Riga je nejen hlavním městem Lotyšska, ale i největším městem ze všech pobaltských států. 700 000 obyvatel bydlí na obou březích řeky Daugavy, která nedaleko za městem ústí do Baltského moře. Jinak je Riga umístěna zhruba uprostřed Lotyšska, které je zas prostřední z pobaltských zemí. V Rize se nejen bydlí, ale i pracuje, díky poloze blízko moře je tu velký nákladní a osobní přístav a zajíždějí sem mimo jiné také trajekty ze Skandinávie.

Prostor hlavního nádraží v Rize, kde je velmi rušná dopravní křižovatka. Původní nádraží se rozrostlo na obrovské nákupní centrum.

I když není v Lotyšsku železniční doprava příliš rozvinutá, v Rize se křižují hlavní železniční tratě a hlavní vlakové nádraží je díky novým obchodním centrům, na něj nabaleným, plné života. Od nádraží je to také kousek do historického centra města, které se nachází na pravém břehu řeky Daugavy. Z ní odbočuje malý vodní kanál, který obepíná centrum z druhé strany a tvoří i s okolními parky zelenou oázu přímo v centru města. Do Rigy se dá dostat také letecky - nevelké letiště leží asi půl hodiny autobusem od centra města.

Tramvaj T6 je hojně zastoupeným typem vozidel v Rize. Část z nich prošla modernizací (tato na obrázku nikoli). Tyrkysový nátěr je typický pro vozidla MHD v Rize, i když nová jednotná barva je tmavě modrá. Linka 7 míří do jednoho z největších sídlišť na jihovýchodě města.

Městská doprava je především ve znamení českých vozidel - od tramvají po trolejbusy. A je vidět, že město i místní dopravní podnik se na zdejší poměry opravdu snaží. Vozový park mládne a kvalita stoupá. Tramvajová síť čítala v roce 2008 11 linek, trolejbusová síť úctyhodných 20 linek. Ostatní dopravu zajišťují autobusy a mikrobusy. Vlaky do městské dopravy zapojeny nejsou.

Ukázka zastávkových jízdních řádů tramvajových linek. Linky s krátkým intervalem většinou končí v centru a jsou doplněny linkami skrz centrum z jednoho konce města na druhý (zde např. 1 a 8), které ale jezdí v prapodivných zhruba hodinových intervalech.

Tramvajové koleje o rozchodu 1524 mm se rozkládají na obou stranách města, které rozděluje mohutný tok řeky Daugavy. Přes ní se tramvaje dostanou po jediném mostě. V provozu bylo v roce 2008 11 linek, z toho 3 linky pouze jako doplňkové. Dvě z nich už v roce 2010 neexistují. Hlavní tramvajové linky mají velmi krátké intervaly (nejkratší špičkový interval je 4 minuty) a platí zde většinou zásada: 1 trať = 1 silná linka, ukončená v centru. Občas jsou tyto radiály doplněny průjezdnými linkami z jednoho na druhý konec města, ale díky dlouhým intervalům stejně většinou musíte v centru přestoupit. A není to nic lehkého - v centru je zastávek velmi málo a linky z pravého břehu se s těmi z levého břehu příliš nekamarádí, takže najít odjezdovou zastávku při neznalosti sítě je umění.

Zadní vozy spřažených souprav T3 neodebírají proud z troleje a kvůli provazu kladkového sběrače, který se vine podél levého boku nelze otevírat žádná okna na levé straně vozu. A ve večerních hodinách je u některých linek pro cestující určen pouze první vůz, takže ten druhý se jen tak vozí z konečné na konečnou...

Jinak jezdí tramvaje hlavně spřažené ve dvojících. Proud odebírají z troleje pomocí kladky. Výhybky jsou většinou jednojazykové. Tramvajové tratě jsou v celkem slušném stavu, samotné tramvaje v podstatě také. V Rize jezdí cca 250 tramvají (necelých 200 typu T3 a cca 60 typu T6). Již brzy se zde objeví i nízkopodlažní tramvaje, opět z ČR - tentokrát z plzeňské škodovky v podobě modifikace typu 15T pro Prahu.

Linka 5 na konečné "Milgravis" na severu města před haldou dříví. Tramvaje tu kousek jedou po jednokolejce, okolí je nehostinné, průmyslové a přístavní.

Trolejbusová doprava je rozvinutá především na pravém břehu, kde tvoří hustou a nepřehlednou spleť tratí. Jejich účelem je ale doplnit síť tramvají a obsloužit především velké sídlištní celky na okrajích města. Na 20 linkách jezdí cca 350 trolejbusů, většinou opět české výroby (Škoda 14Tr, 15Tr), vozový park je obnovován nízkopodlažními trolejbusy Solaris nebo Škoda 24Tr. Ještě tu můžete narazit také na několik běloruských kloubových trolejbusů MAZ netradičního vzhledu.

Kromě prvních dveří je u tramvají T3 prosklená pouze horní polovina dveří. Zvuková ani světelná signalizace před zavřením dveří neexistuje, blokování jízdy při otevřených dveřích tu také neznají.

Autobusové linky jsou doplňkem ostatních druhů dopravy a jejich síť je poměrně nesourodá a většina linek je opět ukončena v centru poblíž hlavního nádraží nebo centrální tržnice. Co se týče odbavovacího systému, tak i zde přecházejí na čipové karty. Odbavovací zařízení pochází opět z ČR - ve vozidlech najdete klasické žluté české označovače. Velkou výhodou je dobrá informovanost nejen o jízdních řádech na zastávkách, ale v každém vozidle jsou volně k dispozici kapesní plánky sítě linkového vedení, které vydatně pomáhají zorientovat se ve složité síti linkového vedení. Tramvaje, trolejbusy i autobusy jsou totiž číslovány vlastní číselnou řadou od jedničky výše, takže je nutné vědět, jakým druhem dopravy chcete jet. Ve vozidlech funguje také hlášení zastávek.

Interiér druhého vozu soupravy tramvají T6. Tyto hranaté dámy ze Smíchova z konce 80. let jezdí hlavně na lince 7 do sídliště na jihovýchodě města a pokud nejsou modernizované, bývají v mnohem horším stavu než jejich starší kolegyně T3.

Celkový dojem z městské dopravy v Rize je velmi pozitivní. Je vidět, že město si je vědomo důležitosti kvalitní a fungující MHD pro rozvoj lotyšské metropole. Snad se probíhající ekonomická krize, která je obzvlášť krutá pro pobaltské státy, podepíše na kvalitě a pozitivním trendu vývoje MHD jen minimálně.

Tramvaj T6 na konečné linek 3, 5 a 7 v sídlišti Dole na jihovýchodě Rigy. Druhé vozy souprav jsou trvale druhé a řidičské stanoviště mají patřičně vybrakované.

Další konečná, tentokrát "Mežaparks" na severu Rigy u vchodu do ZOO. Na žádné konečné nechybí tato servisní nebo kontrolní věž. Většina tramvají T3 je po částečné rekonstrukci s dosazením nové úsporné elektrické výzbroje.

Linka 8 ve smyčce Mežaparks. Osmička jezdí zhruba jednou za hodinu, proto nebylo snadné ji zachytit. Narozdíl od linky 11, která odtud jezdí zhruba každých 6 minut. I přesto si linka 8 svoje (asi pravidelné cestující) našla. Nicméně v roce 2010 již linku 8 v Rize nenajdete.

I tramvaje T3 jsou spolu spřaženy dlohodobě - podle toho také vypadá přední čelo zadního vozu soupravy...

Setkání modernizovaných tramvají T6 na jedné z hlavních křižovatek mezi hlavním nádražím a centrální tržnicí. V této oblasti jsou proti sobě ukončeny nejsilnější linky z levobřežní a pravobřežní části Rigy, aniž by se potkaly ve společné zastávce.

Protijedoucí tramvaje linek 4 a 5 u centrální tržnice nealeko historického centra Rigy. Obě linky míří přes mohutnou řeku Daugavu do levobřežní části města.

Konečná linky 15 na sídlišti Dole, jednom z největších sídlišť v Rize. Většina trolejbusů na lince 15 je kloubových.

Jízdní řád trolejbusové linky 15 mluví za vše - ani špičkový interval až 2 minuty však někdy nápor cestujících nezvládá. A to i přesto, že sídliště obsluhuje ještě kapacitní tramvajová trať.

Atypický vzhled dveří je možné vidět u některých trolejbusů Škoda 14Tr. Tyrkysový nátěr už také pomalu ustupuje novému jednotnému modrobílému schématu.

Ani české trolejbusy Škoda nejsou nesmrtelné, postupně je v Rize začínají nahrazovat Solarisy a nebo opět české Škodovky, ale již oblečené v karoserii Iveco. Konečná linek 17 a 23 Purvciems na východě města.

A zde jedna z nových "škodovek" 24Tr Citelis u hlavního nádraží. Zde zrovna řidička marně zápolí se spadlými kladkami.

Jeden z mála kloubových trolejbusů MAZ běloruské provenience. Netradiční vzhled zvenku i zevnitř.

Budoucnost rozsáhlé sítě rižských trolejbusů spočívá v českých a v polských vozidlech. Investice do obnovy vozového parku musely být v minulých letech masivní.

A ještě pár ukázek autobusové dopravy. Vozový park je obnovován různými značkami. Nízkopodlažnost už je i zde standardem.

Turecký Mercedes-Benz Conecto v kloubové verzi. Většina autobusových linek míří do centra poblíž hlavní tržnice. Vozidly MHD se to v okolí centrální tržnice a hlavního nádraží jen hemží a občas se tu zdržují navzájem.

Nemalá část městských linek je provozována těmito malými Ikarusy známými také z české metropole. Na první pohled jsou odlišeny žlutým nátěrem. Jízdenky narozdíl od normáních linek prodává a kontroluje řidič.

A nemohli bychom být na území bývalého Sovětského svazu, kdyby se tu neobjevovaly "maršrutky" doplňující či tunelující nedostatečně fungující městskou dopravu (zde na největším sídlišti Dole). Z osobní zkušenosti s rostoucí kvalitou MHD v Rize je však možné doufat, že pro maršrutky tu již brzy nebude místo.

Riga (říjen 2008)

Prostor pro Vás