MHD zastávka - Poznaň - autobusy (červenec 2005)

Patnáctimetrový Neoplan na stísněném obratišti u hlavního nádraží.

Autobusové linky v Poznani provozuje místní dopravní podnik (MPK). Jsou očíslovány od 50 do 99, noční linky mají čísla, začínající 200. Kromě klasických městských autobusových linek je tu ještě celá řada speciálních autobusů, o kterých bude zmíněno později.

Ikarus 280 jako náhradní doprava za tramvaje.

Většinu velkých sídlišť již obhospodařují tramvaje, takže autobusy jsou v Poznani opravdu jen doplňkové, nicméně ani bez nich by se tu lidé neobešli, neboť na tramvaj je to někdy dost daleko. A tak i v největších sídlištních celcích na severu (Vinogrady) a na východě (Nové Město a Rataje), hrají důležitou úlohu jako doplněk tramvají nebo napaječ tramvajové rychlodráhy.

Kloubový nízkopodlažní Solaris je důstojným nástupcem Ikarusů.

Intervaly autobusových linek jsou různé a jen zřídka pravidelné a snadno zapamatovatelné.

K vidění je i několik midibusů SOR, v Polsku vyráběných pod značkou Solbus.

Vozový park je na Polsko velmi moderní a z větší části již nízkopodlažní. Asi tak půl na půl je kloubových a standardních autobusů. V Poznani je ale také místo pro několik midibusových linek na okraji města. U linek s výhradně nízkopodlažními autobusy je na zastávce u čísla linky piktogram s invalidním vozíkem. Vozový park je zdá se pravidelně a hojně obnovován novým autobusy a také díky údržbě starších vozů a jejich hojné modernizaci je potřeba poznaňský dopravní podnik pochválit. Také je tu striktněji odděleno používání krátkých a dlouhých autobusů na jednotlivé linky (v Lodži to bylo víceméně smíšené).

Nejrozšířenější typ autobusu v Poznani - nízkopodlažní MAN.

Největšími dopravními uzly, kde se shlukuje nejvíce autobusových linek jsou dvě autobusová nádraží u kruhových křižovatek na východě města. Jedno od druhého je vzdálené asi 5 minut jízdy. Nejzatíženější autobusové nádraží je Rondo Środka, které je přidružené k čerpací stanici firmy Esso a podle toho i vypadá a je tu ukončena i řada příměstských linek.

Ikarus 260 vjíždí na autobusové nádraží Rondo Śródka, které se spíš podobá čerpací stanici.

Moderní terminál vznikl u druhého autobusového nádraží Rondo Rataje. Zde je odvážné zastřešení nástupišť a skleněná odbavovací hala s velkoplošným digitálním panelem s odjezdy nejbližších autobusů.

Zato blízké autobusové nádraží Rondo Rataje se za svůj vzlhed rozhodně stydět nemusí.

Nejstaršími autobusy jsou klasické kloubové Ikarusy 280, ale i standardní Ikarusy 260. Většina je stará již kolem patnácti let, a tak naprostá většina z nich prošla generálními opravami. Ikarusy mají sice většinou ještě původní čtyřdílné skládací dveře, ale nové rekonstrukce již mají oranžové digitální panely firmy R&G.

Těchto původních Ikarusů už v Poznani narozdíl od jiných polských měst mnoho nepotkáte.

Nejstaršími polskými autobusy jsou hranaté Jelczy s velmi vysokou podlahou. I ty jsou většinou po opravě a najdeme tu i jejich trochu mladší nástupce již s motorem vzadu, prodlouženou karoserií a mírně sníženou podlahou. Původní Ikarusy a Jelczy jsou dobře odvětrávány díky z velké části otevíratelným oknům.

Novější verze Ikarusu s dvoudílnými dveřmi. Vůz také prošel generální opravou.

V jedné vozovně byly k nahlédnutí i odstavená dvoudveřová vysokopodlažní Volva, která sice již v zelenožlutém nátěru, ale asi už nepoužívaná. V jedné z vozoven se také nachází muzejní Jelcz, licenční výroba českého busu Škoda 706 RTO.

Tato Volva již bylo možné vidět pouze v garážích.

Tím výčet vysokopodlažních autobusů končí a nastupuje éra nízkopodlažních vozidel, která byla dodávána zřejmě již od první poloviny devadesátých let. Svým počtem tu kralují autobusy MAN, standardní, kloubové i devítimetrové, které jsou průběžně nakupovány dodnes.

Dílenský vůz, čili bývalý přední díl Ikarusu 280.

Druhou nejzastoupenější značkou je Neoplan, který sem dodával devítimetrové drobečky, standardní dvanáctimetrové a dokonce i patnáctimetrové autobusy. Polský Solaris, který se z těchto Neoplanů vyvinul, je hojně dodáván i do Poznani, a to standardní, patnáctimetrový i kloubový osmnáctimetrový. Ve srovnání se souběžně dodávanými MANy nutno pochválit Solaris za poněkud lidštější interiér.

Patnáctimetrový Neoplan na lince, která rozváží cestující po sídlišti Winohrady od stanic tramvajové rychlodráhy.

Příměstských a regionálních linek je mnoho druhů a každá oblast u Poznaně má své vlastní číslování linek. Takže jedním směrem míří linky S1 a více, jiným směrem jezdí linky L1 a výš, někde se zas číslují autobusy 01, 02 atd., jinde jako tramvaje, tedy 1,2,3 a podobně. V dalším směru jezdí linky o čísle 101 a výše a tak by se dalo pokračovat.

Příměstské autobusy na východ od Poznaně jsou označeny písmenem S. Kromě patnáctimetrových autobusů tu jezdí i kloubové vozy.

Na linkách typu S, které jsou ukončeny na největším autobusovém nádraží Rondo Środka, jezdí rudožluté kloubové Jelczy či Volva nebo patnáctimetrové Neoplany a Volva. Na linkách 01, 02 atd. jezdí staré kulaté Autosany se skládacími i bouchacími dveřmi, na linkách řady L můžete mimo jiné vidět nízkopodlažní Mercedesy.

Midibus MAN poznaňského dopravního podinku jezdí za hranice města.

Po těchto očíslovaných linkách je tu pak řada meziměstských linek, kde kralují jako jinde v Polsku Autosany, buď malé kulaté nebo novější dvanáctimetrové. Ale pomalu se objevují i SORy, v Polsku vyráběné pod značkou Solbus.

Na nákupních linkách se potkáte s různými typy autobusů. Zde dvoudveřový Jelcz.

I v Poznani je množství hypermarketů a k nim patří bezplatné nákupní linky, které rozvážejí zákazníky do okolních sídlišť nebo čtvrtí. Na lince Carrefour se třeba svezete dvoudveřovým hranatým vysokopodlažním Jelczem, na lince Tesco si uděláte okružní jízdu kulatým devítimetrovým Autosanem s čtyřdílnými skládacími dveřmi.

Na další nákupní lince zase jezdí ojeté německé nízkopodlažní Mercedesy.

Takže je vidět rozdíl od nákupních linek v Lodži, kde jezdily prakticky výhradně ojeté Mercedesy z Německa, kdežto poznaňské nákupní linky jsou zajišťovány autobusy původně polskými. Na nákupních linkách však nejezdí jen soukromníci. Některé také provozuje dopravní podnik, který na ně nasazuje midibusy.

Zdrama se také můžete svézt tímto klasickým Autosanem.

Ještě jedna zajímavost. Mezi městské linky patří i tzv. rychlíková linka A, která spojuje čtvrti na západě se sídlišti v Novém Městě a přitom projíždí samotným centrem. Linka zastavuje pouze ve vybraných zastávkách, platí na ní zvláštní tarif. Na tuto linku potřebujete dvě jednorázové jízdenky místo jedné.

Na přiměstských linkách na sever od Poznaně jezdí většinou malé Autosany místního soukromého dopravce

Držitelů síťových jízdenek se to však netýká. Linka jezdí celý den pravidelně po patnácti minutách. Sice je rychlíková, ale díky dopravním zácpám v centru a mnoha světelným křižovatkám to zas takový zázrak není.

Poznaň - autobusy (červenec 2005)

Prostor pro Vás