MHD zastávka - Paříž (červen 2010)

Skoro devítimilionová aglomerace, jejímž srdcem je Paříž, každý den pulzuje neuvěřitelným tempem a i když je zdejší síť metra a vlaků jedna z nejrozsáhlejších na světě, stejně nestačí uspokojit rostoucí požadavky na každodenní dopravu. Zvlášť když má skloubit zájmy zhýčkaných Francouzů a spousty turistů z celého světa. Samozřejmě že Paříži je možné vytýkat mnoho, na druhou stranu je ale město hodné obdivu, jak se s danou situací umí poprat a jak velké investice nyní plynou do masivního rozvoje dopravní infrastruktury.

Metro

Nové průchozí klimatizované soupravy začínají pomalu ale jistě na lince 2 nahrazovat staré soupravy ze 70. let. Linka 2 je jako jedna z nejstarších vedena v části trasy nad povrchem.

Základem dopravy po městě je samozřejmě metro. V následujících řádcích se dozvíte, co je nového, případně co nového se na jednotlivých linkách chystá. Linka 1, která protíná město od západu k východu, se postupně automatizuje. Již nyní je několik stanic vybaveno cca 1,5 m vysokými stěnami, které oddělují nástupiště od kolejiště a jejichž prosklené dveře se otevírají současně s dveřmi vlaku metra po jeho zastavení. Kompletní přestavba stanic linky 1 by měla být hotova do roku 2012, dokdy mají být také nahrazeny současné šestivozové průchozí soupravy (MP89) automaticky řízenými vlaky (MP05) shodnými s linkou 14.

V několika stanicích nejstarší linky 1 už jsou instalovány stěny oddělující nástupiště od kolejiště. Jsou to první známky projektu automatizace linky 1, která by měla být spuštěna v roce 2012.

Na lince 2, která tvoří severní polookruh kolem centra města a která vede v části trasy na povrchu, už cca 2 roky probíhá obměna vozidel. Původní pětivozové soupravy ze 70. let jsou postupně nahrazovány plně průchozími vlaky s velkými okny, s klimatizací a se širokými dveřmi, které se narozdíl od starých vozů otevírají vždy (bez vyžádání cestujícím). Každý rok má na linku 2 přijít z továrny Alstom 20 nových pětivozových souprav.

Jediná povrchová stanice na lince 1 - Bastille. Hned za stanicí následují dva velmi ostré protisměrné oblouky. Nejstarší linky metra byly díky chabým tunelovacím metodám stavěny přesně pod pařížskými ulicemi a bulváry. I přes nejkratší možný špičkový interval jezdí vlaky na lince 1 permanentně zaplněné.

Linka 3 (pětivozové soupravy) a její odnož 3bis (třívozové soupravy) je provozována také ve starých vozech, které prošly (kromě linky 3bis) částečnou modernizací - například nad každými dveřmi je světelný seznam stanic, kde svítí jen ty neprojeté a bliká následující stanice. Na lince 4 stále pendlují staré vozy na pneumatikách. Linky na gumových kolech se vyznačují zápachem a vysokou teplotou ve vozech i na nástupištích. Rychlejší jízdní doba je tak vykoupena nižším pohodlím. V roce 2010 by měla být linka 4 prodloužena jižním směrem. Stejně jako na jedničce, i zde jezdí šestivozové soupravy. Na lince 5 jezdí taktéž staré vozy, ale již na normálních ocelových kolech. Velmi pěkný je nadzemní úsek v okolí stanice Gare d´Austerlitz, kde linka jednak překonává Seinu po mostě a jednak protíná zdejší nádraží přímo uprostřed nástupištní haly.

Informační tabule ve stanici metra avizuje připravovanou automatizaci linky 1 včetně modernizace stávajících šestivozových vlaků.

Linka 6 je stejně jako linka 4 na pneumatikách a opět nabízí v části trasy krásný výhled na pařížské ulice i na Eifellovku z nadzemních ramp a mostů. Linka 7, která se v jižní části trasy větví, je obsluhována novějšími vozy z 80. let které mají pětiúhelníkový profil skříně. Stejné vozy jezdí také na lince 13, která se větví v severní části města a je nejpřetěžovanější linkou metra v Paříži. Aby mohl být zajištěn minimální interval 95 sekund, byla přijata mnohá opatření pro urychlení nástupu ve stanicích, dokonce budou také instalovány oddělující stěny podobně jako na lince 1, aby mohla být zvýšena rychlost vjíždění souprav do stanic. Linka 8, která již dnes zasahuje poměrně daleko za město, bude příští rok ještě prodloužena a to dál do města Créteil na jihovýchodě. Vozy zde jezdí stejné jako na linkách 7 a 13.

Krátký ale vydatný nadzemní úsek linky 5, díky němuž vlaky překonávají Seinu i slavkovské nádraží (Gare d´Austerlitz).

Zajímavostí je linka 7bis, která navazuje na linku 7 a je ukončena polookružně se třemi jednosměrnými stanicemi. Na lince jezdí třívozové soupravy vyrobené v 90. letech, které se však příliš nepovedly. Interiér i vnější vzhled vozidla je sice moderní, souprava je plně průchozí a sedačky jsou celkem pohodlné. Ale jen do doby, než se vlak rozjede. Nešťastná technologie způsobila, že jízdní vlastnosti jsou mnohem horší než u nejstarších vozů na pneumatikách. Podvozky jsou totiž jednonápravové a pouze ty krajní mají přídavná kolečka, která s podvozkem v oblouku natáčejí.

Nadzemní stanice Stalingrad a stará souprava metra na lince 2. Již za pár let budou staré vozy na této lince minulostí.

Na linkách 9, 10, 11 ani 12 celkem nic nového nenajdete, pomineme-li postupnou modernizaci jednotlivých stanic, která spočívá v opravě obkladů, doplnění moderních informačních systémů a navigačních cedulí. Smělé plány čekají linky 11 a 12, které se mají během příštích pěti let prodloužit severním směrem. Jen pro zajímavost, na lince 11 jezdí metro na pneumatikách už 54 let. A samostatnou kapitolou vývoje je plně automatická linka 14, kde jezdí šestivozové průchozí soupravy na pneumatikách. V plánu je její prodloužení na obou koncích, zejména na severu do čtvrti St. Ouen, kde by měla odlehčit přetížené lince metra 13.

Jako v ponorce to vypadá ve stanici Arts et Métiers na lince 11 (na této lince byl před 54 lety poprvé spuštěn provoz metra na pneumatikách).

Mnoho stanic pařížského metra potřebuje opravu jako sůl. Tato nepříliš využívaná stanice na nepříliš využívané lince 7bis zřejmě není mezi prioritami v jinak rozsáhlém modernizačním programu RATP.

Linka 7bis se stala obětí nepříliš vydařeného experimentu s novým typem jednonápravových podvozků. Jízda těmito vozy se dá směle přirovnat k jízdě českým motorovým vozem řady 810.

Tramvaje

Konečná první novodobé pařížské tramvajové linky T1 v Noisy-le-Sec. Zhruba za 5 let by odtud měla vést tramvaj o několik kilometrů dále do Val-de-Fontenay. Vozy pocházejí z počátku 90. let a staly se inspirací pro nepříliš úspěšné české vozy RT6 N1.

Tramvajová síť se po jejím neuváženém zrušení kdysi dávno opět vrací na scénu a postupně oživuje zejména pařížská předměstí. Linka T1 již jezdí po okraji Paříže skoro 20 let a čeká ji světlá budoucnost. Na obou koncích se totiž bude prodlužovat. Z dosavadní konečné u vlaku RER v Saint Denis se prodlouží již za dva roky o 5 km a 10 zastávek západním směrem. Preference tramvají sice funguje, občas si ale semafory s tramvají nepěkně pohrají. I přesto je tramvaj ve věčně ucpaných pařížských ulicích vítaným osvěžením a urychlením.

Infocedule hrdě hlásí o grandiózním prodloužení linky T3 po vnitřním městském okruhu již za dva roky. Na celém 14 kilometrovém úseku se již staví. Na lince T3 přibude úctyhodných 26 zastávek.

Druhá linka (T2) spojuje čtvrť La Défense s oblastí výstaviště u stanice metra Porte de Versailles a projíždí po bývalé železniční trati překrásnou kopcovitou čtvrtí podél řeky Seiny. Více než dvoukilometrové prodloužení této linky do Porte de Versailles se konalo teprve na konci roku 2009. díky němu navazuje tramvaj T2 na metro i na tramvaj T3 - dosud končila u stanice RER Issy-Val de Seine. A už nyní se staví další prodloužení této linky, tentokrát ze stanice La Défense severozápadním směrem. Hotovo by mělo být v roce 2012. Na lince T2 jezdí nízkopodlažní tramvaje Citadis od Alstomu, spřažené ve dvojicích. Díky kvalitní trati nevadí ani pevné podvozky.

Dvojitý vlak na lince T2 v malebné čtvrti Suresnes jižně od La Défense. Linka T2 vznikla revitalizací původní železniční trati a ve špičkách jezdí každé 4 minuty.

Třetí linka (T3) je asi nejpařížštější tramvajovou linkou v současnosti. Vede po vnitřním městském okruhu po jeho jižní části. V roce 2012 bude tato linka prodloužena dál po okruhu o úctyhodných 14 km a 26 zastávek. Tramvaj tak nahradí současnou autobusovou okružní linku PC2 a zčásti i navazující linku PC3. Na celém úseku prodloužení již probíhá stavební činnost a cestující se již určitě nemohou dočkat, až přestoupí z pomalu poskakujících autobusů do plynulé a pohodlné tramvaje. Široký a divoký bulvár městského okruhu dostane stejně jako v případě současného úseku linky T3 klidnější a zelenější ráz.

Delfíni na konečné Porte de Versailles, kam byla linka T2 prodloužena v listopadu roku 2009. Zde se také dotýká tramvajové linky T3.

Poslední provozovanou tramvajovou linkou je T4, spojující pařížská předměstí Aulnay-sous-Bois a Bondy a využívající opět původní železniční trať. I vozidla se podobají spíš vlakotramvaji. Linku T4 provozují francouzské dráhy SNCF a na obou koncích linka navazuje na vlaky RER. Linka T4 už leží poměrně daleko od Paříže (v tarifních pásmech 3 a 4). Vozidla jsou robustní, nízkopodlažní, obousměrná a umí jezdit velmi rychle. Část trasy linky totiž vede nezastavěným územím. I její prodloužení se plánuje, a to jednak ze stanice Bondy západním směrem, kde se napojí na dnešní linku T1, a také by měla vzniknout její větev východním směrem. To vše do roku 2015.

Linku T4 provozují francouzské dráhy SNCF. Je to vlastně taková vlakotramvaj, využívající bývalou železniční trať a spojující nádraží Aulnay-sous-Bois a Bondy. Linka už mnoho společného s Paříží nemá - leží v tarifním pásmu 3 a 4.

A plánují se i zcela nové tramvajové, spíše vlakotramvajové linky - T5 až T8 - stále dál od Paříže. Problém pařížské dopravy se totiž odehrává hlavně na předměstích, kde dosud není tolik rozvinutá kolejová doprava, a proto se denně hrnou statisíce aut na Paříž a všechny příjezdové dálnice a silnice jsou ve špičkách každodenně beznadějně ucpány. Možná i proto je v plánu na příštích 10 let postavení zcela nové okružní automatické linky metra, která by obepínala Paříž a spojovala její jednotlivá předměstí tak, aby nemuseli lidé tolik cestovat přes zahlcené centrum města. Ale trasa ještě není pevně stanovena. Zatím se však může chlubit zajímavými čísly: celková délka 150 km, minimálně 40 stanic a cestovní rychlost 60 km/h (opsáno z ročenky RATP za rok 2009).

Interér nízkopodlažní obousměrné vlakotramvaje na lince T4. Pro zcela bezbariérový přístup se před otevřením dveří vysouvá k nástupní hraně malá plošina.

Autobusy

Informační pokrok je vidět na autobusové zastávce poblíž stanice metra Opéra. Velkoplošná dotyková obrazovka umožňuje zobrazovat mnoho informací dle libosti cestujícího včetně map a aktuálních příjezdů spojů. Takových obrazovek by mělo být v nejbližší době po celé síti instalováno cca 3000.

Současná podoba zastávkových jízdních řádů autobusů. U kažého jízdního řádu nově přibyl "flashkód", který po načtení (vyspělejším) mobilním telefonem umožní kdykoli a kdekoli zobrazit v mobilu informace o aktuálních příjezdech spojů zvolené linky.

Přenosné označníky u křižovatky Concorde obsahují všechny potřebné informace.

Průsvitný měch nových kloubových autobusů MAN, které jezdí na linkách 43, 80 a 95. Do kloubových autobusů se může nastupovat libovolnými dveřmi, do standardních autobusů pouze předními.

Autobusové linky tvoří v centru Paříže překryvnou síť nad podzemní spletí metra, špatně dostupného pro vozíčkáře, kočárky a starší lidi. Všechny vnitroměstské autobusové linky jsou kompletně bezbariérově přístupné. RATP provozuje také příměstské linky, označené trojcifernými čísly, kde provozuje stejné typy vozidel jako na linkách městských (ve skutečnosti se jedná o městské linky operující dál od centra, obsluhující předměstí přirostlá k Paříži). Celkem provozuje RATP úctyhodných cca 4000 autobusů.

16 nových kloubových autobusů MAN jezdí ve speciální úpravě také na přímé lince spojující centrum Paříže s letištěm Charles-de-Gaulle.

Čistě městské linky jsou označeny dvoucifernými čísly od 20 do 96. K nim se ještě řadí 3 linky PC1 - PC3, které jezdí po vnitřním městském okruhu a vzájemně na sebe navazují a spolu s tramvají T3 tvoří uzavřený okruh kolem Paříže. Celkem je těchto vnitroměstských linek 58, naprostá většina jezdí celotýdenně, ve špičkách s intervalem 4-10 minut, večer se obvykle jezdí po 20 minutách. Ke ctnosti pařížských organizátorů dopravy nutno podotknout, že naprostá většina linek má smysluplnou trasu a vede vždy odněkud někam a dá se celkem jednoduše přepravit přes celé město bez použití metra. Většina linek míří k hlavním pařížským nádražím. Největšími autobusovými uzly jsou stanice Gare du Nord a Gare St. Lazare.

RATP postupně obnovuje svůj vozový park hlavně francouzskými autobusy Iveco Citelis. Má jich už cca 800 a jsou výhradně dvoudveřové. Ty nejnovější už mají plně digitální všebarevné informační panely. Linka PC1 je jedna ze tří linek, které dohomady tvoří okruh kolem centra Paříže a které postupně nahrazuje tramvaj. Na ostatních linkách (PC2 a PC3) jezdí kloubové autobusy.

Z 58 linek jezdí na 9 z nich kloubové autobusy (27, 31, 43, 62, 80, 91, 95, PC2 a PC3), ostatní linky jsou zajištěny vozy standardní délky. Standardní autobusy jsou dvoudveřové, kloubové třídveřové. Na většině linek jezdí francouzské Citybusy nebo Citelisy od Renaultu, resp. Iveca, pouze několik městských linek se vymyká. Na linkách 21, 28 a 67 najdete MANy standardní délky, linky 43, 80 a 95 jsou obnoveny nejnovější dodávkou kloubových MANů. V Paříži se objevují ještě Scanie standardní délky, a to na linkách 64 a 83. Specialitou je provoz autobusů Heulliez na jediné městské lince č. 84.

Ve třech oblastech širšího centra Paříže jezdí místně-obslužné mikrobusové linky, které mají mnoho zastávek, promotávají se křivolakými uličkami a slouží zejména pro starší a méně pohyblivé obyvatele pro cestu po městské části nebo na vzdálenější zastávky normálních autobusů a metra. Toto vozítko je plně nízkopodlažní s kapacitou 9 sedících.

Pařížskou zvláštností je trvalé vypravování autobusů na stejné linky, proto mohou být velkoryse oblepeny číslem linky a trasou. Nejnovější autobusy již mají označení linky pouze na barevných digitálních displejích. Do standardních autobusů se nastupuje pouze předními dveřmi, do kloubových lze nastupovat kterýmikoli dveřmi. Pokud však máte čipovou dopravní kartu "Navigo", je třeba si "pípnout" u validátoru při každém nástupu. Na což upozorňují také vnitřní digitální displeje, které mimo jiné ukazují reálný čas dojezdu do nejbližší uzlové zastávky.

Pařížské autobusy trápí velké nepravidelnosti, které se na obrázku projevily tím, že za sebou jely 3 autobusy stejné linky. I když je v pařížských ulicích mnoho vyhrazených jízdních pruhů, nesčetné množství aut a semaforů snižuje spolehlivost autobusů během všedního dne i soboty na minimum. Jedinou nadějí je postupné zavádění tramvají v okrajových částech města.

Celkový počet autobusů RATP je obrovský, kralují Citybusy a Citelisy. Citelisů je ve standardní 12metrové verzi již kolem 800. Kloubových Citelisů jezdí po Paříži zhruba stovka. Druhým a třetím nejrozšířenějším typem jsou dvanáctimetrové MANy a Scanie, kterých se po Paříži a okolí prohání cca po dvou stovkách. Nejnovějších kloubových MANů je asi necelá stovka. Málo početné jsou Heulliezy a už se také skoro nesetkáte s předchůdci Citybusů, s Renaulty 312. Obnova vozového parku je při tak velkém počtu autobusů velkolepá, jen v roce 2010 by měl RATP obdržet 450 nových autobusů.

V Paříži jezdí v barvách RATP nejen francouzské Renaulty a Iveca, ale i tyto Scanie, a to konkrétně na linkách 64 a 83. K vidění jsou i na linkách dál od centra, které jsou označeny trojcifernými čísly, zejména v okolí města Bobigny.

Jeden z mála autobusů v nátěru koordinátora integrované dopravy v Paříži a okolí (STIF). Dopravcem je v tomto případě Veolia Transport, která se v Paříži podílí na provozování hlavně příměstských linek.

Nejstarší provozovaný model autobusu Renault v barvách RATP, nyní už jen na příměstských linkách. Techto vozidel již mnoho nejezdí, nejrozšířenějším typem jsou jejich nástupci - Citybusy (Agory). Zdejším zvykem je nasazovat na jednotlivé linky pokud možno stejný typ vozidla a tato vozidla vypravovat stabilně na jednu linku - tomu odpovídá také oblepení číslem linky s trasou zvenku i zevnitř autobusu.

Linka 84 je jedinou městskou linkou, kde lze spatřit autobusy Heulliez. Jezdí jich tu cca 20. Linka projíždí také kolem Louvru přes námstí Concorde.

Ostatní

Organizátor dopravy v Paříži a okolí - STIF - zaintegroval i lodní dopravu po Seině v podobě linky "Voguéo" od stanice Gare d´Austerlitz do čtvrti Maisons-Alfort na východ od Paříže. Lodě jezdí každých 15 minut a jízda trvá cca půl hodiny. Po cestě je několik přístavišť a za jednu cestu se platí zvláštní tarif 3 Eura. Využívají ji nejen turisté, ale i Pařížané například při cestě za nákupem.

Dvoupatrový vlak linky C pařížského RERu v neobvyklém turistickém nátěru stojí v koncové stanici Versailles poblíž stejnojmenného zámku. I o víkendu jezdí na této lince šestivozové soupravy.

Dvoupatrový RER na lince D v Saint Denis. Toto je nový jednotný nátěr regionálních vlaků "Transilien" francouzských drah SNCF.

Další modifikace vlaku RER, tentokrát na lince A ve vlastnictví RATP. Na lince A, která je nejvytíženější linkou RER, jezdí také jednopatrové jednotky, které už nezvládají rostoucí nápor cestujících. Proto RATP vyhlásilo tendr na 130 nových dvoupodlažních jednotek, kterými budou nahrazeny všechny původní vlaky na této lince.

Jednopodlažní osmivozové vlaky jezdí na lince RER B a provozuje je společně SNCF a RATP (RATP poskytuje strojvedoucí v části trasy). Tyto vozy budou postupně modernizovány, aby lépe vyhověly zejména značnému podílu turistů z letišť Orly i Charles-de-Gaulle.

Mezi terminály a parkovacími domy letiště Charles-de-Gaulle jezdí nový automatický vlak VAL. Dvouvozové jednotky jezdí v intervalu 4 minuty.

Automatický vláček na pneumatikách, to je VAL obsluhující největší pařížské letiště CDG (Charles-de-Gaulle).

Paříž (červen 2010)

Metro

Tramvaje

Autobusy

Ostatní

Prostor pro Vás