MHD zastávka - Miskolc (10.7.2007)

Přestože v Miskolci žije necelých 200 000 obyvatel, jedná se o třetí největší maďarské město. S aglomerací dokonce druhé největší. Miskolc leží poměrně blízko slovenských hranic, kolem 100 km jižně od Košic. Východní poloha města je už poměrně znát.

Původně vídeňská tramvaj ve smyčce u železniční stanice.

Osídlení města je pásovitého tvaru (osa východ - západ) v údolí sevřeném kopci. Jen jedno velké sídliště odvážně ční nad údolím na jihu. Vlakové nádraží leží poměrně daleko od centra - na východním okraji města, proto je tu nezbytně nutná městská hromadná doprava. Páteří MHD je tramvaj, jejíž jediná trať vede logicky nejosídlenější částí města ve východozápadní ose. Obě tramvajové linky začínají na obratišti u hlavního nádraží a pokračují přes centrum města, které protínají po pěší zóně.

Výpravní budova vlakového nádraží po západu slunce.

Jediná tramvajová trať se zhruba ve dvou třetinách délky dělí na pokračování západním směrem ke konci sídlištní zástavby a druhá trať se odklání na jih malebnou oblastí cihlových dělnických domků, kde je ukončena jakousi velkou blokovou smyčkou. Poblíž této jednokolejné trati se nachází největší zdejší průmyslový závod - ocelárny, které zabírají značnou část rozlohy města.

Deštivé dopoledne v tovární čtvrti u oceláren, kde je jednosměrným objezdem ukončena linka 2.

MHD provozuje společnost MVK na 2 tramvajových a cca 40 autobusových linkách. Tramvaje začaly v Miskolci jezdit již v roce 1897. Obě tramvajové linky mají přes den interval 6-8 minut. Linka 1 je v provozu i v noci v intervalu cca 60 minut, noční spoje jsou ale zajišťovány autobusy. Autobusové linky jezdí také poměrně často, ale intervaly jsou kromě období slabého provozu dost nepravidelné.

Vídeňské tramvaje už plně nahradily původní maďarské vozy Ganz. Jezdí buď samotné nebo s vlečným vozem.

Navíc na zastávkách jsou vyvěšeny pouze odjezdy z konečných a podle jízdní doby si musíte dopočítat čas ve vaší zastávce, což je ostatně nutné i v Budapešti, možná i v ostatních maďarských městech. Na hlavních zastávkách nechybí plánek linkového vedení. Autobusové linky většinou navazují na tramvaje, a to buď v centru, u hlavního nádraží nebo na významném autobusovém terminálu v místě rozdělení tramvajových linek 1 a 2. Před výstupem je nutné dbát zvýšené pozornosti, neboť jakmile nedáte řidiči znamení o výstupu, nezastaví vám. Při čekání na zastávce ale na nikoho mávat nemusíte.

Jízdní řád tramvajové linky 2. Odjezdy platí pro konečné zastávky. Časy odjezdů z nácestných zastávek je nutno dopočítat.

Dopravní podnik má k dispozici cca 45 tramvají. Na linku 1 posílá tříčlánkové tramvaje KT8D5 odkoupené z Mostu a Košic. Dohromady jich je 18. Na lince 2 jezdí původně vídeňské tramvaje v původním vínovém nátěru a v počtu 19 kusů. Některé tramvaje jsou navíc spřaženy s vlečným vozem. Vlečňáků je k dispozici 6. Tramvaje KT8D5 jezdí většinou v žlutozeleném nátěru s modrým pruhem pod střechou. Některé z nich však uvidíte i v původním červenobílém laku. Vzhledem k tomu, že konečná linky 1 na západě je úvraťová, tramvaje nepřehazují pantografy a proto se tu jezdí lhostejně na přední či zadní sběrač.

Konečná zastávka linky 1, kde je využito obousměrnosti českých tramvají KT8D5.

S trolejovými kontakty problémy nejsou, protože výhybky se přestavují elektromagneticky smyčkami v kolejišti a preferenci na světelných křižovatkách tu také nenajdete. Kvůli neexistenci preference, značné hustotě zastávek i špatnému technickému stavu tratí je tramvajová doprava velmi pomalá. Nicméně alespoň na některých křižovatkách je k semaforu připojeno ještě odpočítávání do změny signálu, což je výborně využitelné zejména při stanovování v zastávkách.

Odpočítávání do konce signálu semaforu je obzvláště výhodné pro stanicující tramvaje.

Vínové vídeňské tramvaje narozdíl od KT8D5 hlásí zastávky a používají se pouze na lince 2. Vlečné vozy mají klasickou dřevěnou drážkovanou podlahu. Všechny vídeňské tramvaje mají dřevěné sedačky, některé s přidaným látkovým potahem. Před příchodem ojetých vídeňských vozů a rovněž ojetých KT8D5 z Československa tu kralovaly původní maďarské obousměrné tříčlánkové tramvaje Ganz ze 70.let, které mnoha svými prvky nápadně připomínaly autobusy Ikarus.

Jedna z nejstarších KT8D5 v původním nátěru na pěší zóně, kde je povolena nejvyšší rychlost 20 km/h.

Vzhledem k tomu, že oba současné typy tramvají jezdí pouze na "své lince", mají informační prvky o lince nalepeny přímo na okna. Ve vozech najdete i velký plánek linkového vedení a seznam zastávek linky i s vyznačením návazných linek. Vozovna i s autobusovou garáží se nachází poměrně daleko od tramvajové trati, kousek od hlavního nádraží.

Vnitřní seznam zastávek v tramvaji KT8D5 obsahuje také informace o přestupech.

Za zmínku stojí rekreační úzkokolejka, která začíná u tramvajové trati, kde linka 1 již jezdí samostatně. Dále pokračuje kolem městské zástavby, několikrát křižuje silnici směrem na západ a pokračuje do lesů a lázní Lillafüred ve strmých kopcích na západě od města.

Regionální autobusy dopravce Borszod Volán jezdí v jednotném žlutém nátěru.

Regionální autobusová doprava jezdí ve žlutých barvách společnosti Borsod Volán. Ústřední regionální autobusové nádraží se nachází nedaleko centra, bohužel nepříliš blízko tramvajové trati. V odpolední špičce tu panuje čilý ruch, okolo ostrovního zastřešeného multinástupiště s krytou čekárnou se točí žluté autobusy jediného regionálního dopravce. V jeho vozovém parku je stále zastoupeno nejvíc Ikarusů, hlavně kloubových. Dá se říci, co kus, to originál.

Regionální dopravě stále vévodí původní Ikarusy v nejrůznějších modifikacích.

Uvidíte tu nejrůznější modifikace Ikarusů co do počtu a rozmístnění dveří, tak co do vzhledu po generálních opravách. Část kloubových vozů je vybavena stříškou nad harmonikou, aby do ní nepršelo. Mnoho autobusů je velmi starých, ale všechny vypadají dost udržovaně. Novějších autobusů z průběhu 90. let jezdí jen pár, většinou různé pokusy o nový typ Ikarus nebo pár autobusů Volvo.

Autobusové nádraží regionální dopravy leží v centru města, avšak trochu vzdálené od páteřní tramvajové trati.

V poslední době jsou však ve větší míře nakupovány turecké autobusy Mercedes-Benz Conecto, a to hlavně v kloubové verzi. Regionální autobusy jsou také často vybaveny záclonkami a samozřejmostí jsou jako v celém Maďarsku velké větrací klapky v bočních oknech.

Nová vozidla na příměstských linkách reprezentují zejména turecké Mercedesy v kloubovém provedení.

Stejně jako na konečných zastávkách městských linek i na autobusovém regionálním nádraží jsou na označnících instalována vždy dvě světla, jedno oranžové a jedno zelené, které řidiči signalizují odjezd příslušné linky. Při odjezdu více linek od jednoho sloupku jsou ještě světla označena čísly linky.

Letité kloubové i dálkové Ikarusy na autobusovém nádraží. U každého označníku je signalizace odjezdu jednotlivých spojů.

Kloubové Ikarusy mají jako doplněk stříšky nad děravějícími měchy kloubů.

Městské autobusy jsou tmavě modré (podobně jako v Budapešti), novější se žlutým šikmým pruhem na předním čele. Evidenční čísla jsou trojmístná, většinou jsou totožná s číslem registrační značky. Hlášení zastávek funguje pouze v novějších autobusech, zato obsahuje i čísla návazných linek. Hlášení bývá doplněno vnitřními digitálními panely.

Nové autobusy Neoplan přinesly nízkopodlažnost do MHD. Netradiční vzhled podporují zakrytá kola.

Městských autobusů je celkem 200, z toho cca 135 kloubových.Vozový park sestává z klasických Ikarusů 260 (standardní, 15 kusů) a 280 (kloubové, 30 kusů), které se i přes dvoje úctyhodné stáří ještě nevzdávají. Všechny autobusy mají automatickou převodovku. Méně početnými pokračovateli legendárních Ikarusů jsou typy 415 (standardní), 435 (kloubový) a 412 (nízkopodlažní standardní).

Lokální autobusové nádraží MHD na západě města. Názorná skladba současného vozového parku MHD.

Ikarusů nové generace je tu dohromady jen kolem třiceti. Dalším typem jsou neobvyklé standardní (2 kusy) a kloubové (6 kusů) autobusy Rába Premier 291, vyráběné v licenci nizozemské firmy Jonckheere. Tyto autobusy zaujmou nezvykle velkými okny a odvážně šikmým předním čelem. Motor je umístěn mezi první a druhou nápravou.

Pozoruhodně vypadající kloubové autobusy licenčně vyráběné pod značkou Rába Premier na konečné v největším sídlišti v Miskolci.

Nejrozšířenějším typem autobusů v Miskolci jsou MANy. Jezdí jich tu celkem asi 70, z toho přes 40 kloubových. Jenže nízkopodlažních je jen pár z nich. Nejnovější dodávkou je 35 plně nízkopodlažních kloubových autobusů Neoplan Centroliner N4522 vybavených klimatizací prostoru pro cestující. Autobusy zaujmou už na první pohled zakrytými koly druhého a třetího podvozku.

Ani na konečných zastávkách MHD nechybí funkční odjezdová signalizace

Nízkopodlažní Neoplan je vybaven klimatizací prostoru pro cestující.

Číslování linek je následující. Linky tramvají jsou označeny jako 1V a 2V (V=villamos, tramvaj). Autobusové linky jsou také označovány od 1, číselná řada končí linkou 99 a některé variantní trasy jsou označeny doplňkovým písmenem A.

Jednokolejná trať pro linku 2 - zde nehostinná zastávka u věznice dále pokračuje do dělnické čtvrti s nízkými cihlovými domky.

Netradičně si v Miskolci poradili s kontrolou jízdenek a s černými pasažéry. Do všech vozidel MHD ( i do tramvají) se totiž nastupuje pouze předními dveřmi a řidič kontroluje jízdenky. Jenže na tak velké město by tento systém příliš zdržoval, takže tu funguje i nástup všemi dveřmi, pokud to ovšem řidič uzná za vhodné a za nutné. Na čele vozidla vedle informace o čísle linky a směru je totiž ještě bílá šipka, po jejímž rozsvícení při příjezdu do zastávky mohou cestující nastupovat všemi dveřmi. Řidič tedy rozsvěcuje bílou šipku , když čeká na zastávce větší zástup lidí a když by nástup pouze předními dveřmi neúměrně zdržoval.

Informace na dveřích městských autobusů o usměrněném nástupu předními dveřmi, pokud nesvítí bílá šipka.

Řešení je to neobvyklé, ale zřejmě funkční. Tramvaje sice bílou šipku mají také, ale v praxi se nastupuje předními pouze na konečných. Autobusy mají tlačítkové ovládání dveří pouze zevnitř, takže i tak se dají cestující do jisté míry přinutit, aby nastupovali pouze předními. Jinak označovače ve vozidlech jsou klasické mechanické, jak je známe z dávných dob i z Česka. Nové autobusy už mají žluté označovače Mikroelektronika.

Interiér nízkopodlažního Neoplanu. Vozidla jsou vybavena digitálními panely BUSE a označovači Mikroelektronika.

Dopravní podnik si uvědomuje, že nástup předními dveřmi nezabrání některým lidem v jízdě na černo, proto tu také potkáte revizory. Návštěva revizorů však stojí za to. Chodí totiž ve velkém počtu, obsadí všechny dveře a přítomen je i policista. V tarifní nabídce jsou i turistické jízdenky. Jednodenní jízdenka je poměrně drahá, stojí 900 Forintů, což je v přepočtu asi 110 Kč.

Miskolc (10.7.2007)

Prostor pro Vás