MHD zastávka - Košice - 1.díl (červenec 2007)

Dispečerská budka dohlíží na smyčku MHD před železniční stanicí.

Košice jsou druhé největší slovenské město. Žije tu necelých 250 000 obyvatel. Městem protéká řeka Hornád a Košičané se mohou chlubit zachovalým historickým jádrem. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem jsou železárny na jihu od města, nyní pod hlavičkou U.S. Steel.

Jeden z mála krátkých Ikarusů 415 u obchodního domu Dargov.

Městská doprava jezdí v Košicích ve třech podobách - tramvajové, trolejbusové a autobusové. Významným zdrojem i cílem dopravy jsou vzdálené železárny, které jsou s Košicemi spojeny tramvajovou rychlodráhou. MHD v Košicích - to jsou dvě paralelní sítě linkového vedení. Jedna klasická pro obsluhu města a druhá překryvná pro obsluhu železáren.

Operativní záloha v podobě KT8D5 na obratišti v sídlišti Pod Jazerom.

Ústředním bodem košické dopravy je prostor železničního nádraží, které leží na hlavní trati vedoucí od západu pod vrcholky Tater, pokračující dále na jih a východ do Maďarska a na Ukrajinu. V přednádraží je tramvajové obratiště pro linky směřující kolem centra směrem na západ. Konečnou tu má i několik autobusových linek a v noci se sem sjíždějí také noční linky.

Rekonstruovaná Karosa s digitálními panely EM-TEST u železniční stanice.

Vedle vlakového nádraží najdete i rozlehlé autobusové nádraží s moderní odbavovací halou včetně nabídky poměrně kvalitních informací o odjezdech spojů. Majoritním regionálním autobusovým dopravcem je firma Košická dopravná spoločnosť jezdící pod komerčním názvem Eurobus. Autobusy tohoto dopravce jsou oblečeny do bílého nátěru s velkým logem firmy a stáří vozového parku je poměrně nízké. Kromě novějších Karos tu jsou k vidění i nejnovější výrobky Iveco Česká republika, autobusy Crossway.

Průřez vozovým parkem hlavního regionálního dopravce na Košicku - Eurobus.

Ale zpět k městské dopravě. Tramvaje mají v Košicích dlouhou historii. Jako první slovenské město začaly Košice provozovat tramvajovou dráhu již v roce 1891. Na elektřinu se začalo jezdit v roce 1914. Tramvajová rychlodráha do železáren byla zprovozněna v roce 1964, od roku 1979 začaly po rychlodráze jezdit dokonce třívozové soupravy tramvají T3. Staré dvounápravové vozy dojezdily v roce 1968.

Školní vůz ukrytý va areálu vozovny v Bardejovskej ulici.

V roce 1986 byla bohužel zrušena tramvajová trať na pěší zóně v historickém centru města. Přestože je nyní historické jádro chloubou Košic, tramvaje tudy nejezdí a jezdit ani nebudou. Hlavní náměstí je perfektně opravené, uprostřed osvěžuje návštěvníky hrající fontána obklopená malým parkem, historické domy lemují předzahrádky s možností posezení a prostředkem pěší zóny protéká umělý potok.

Pěší zóna v centru sice koleje nepostrádá, tramvaje však ano.

Pěší zónou vede i asfaltová cyklostezka a najdete tu i původní tramvajové koleje, které obepínají největší košický kostel. Jen ty tramvaje tu chybějí a podle názorů zastupitelstva, dopravce i památkářů už k obnovení provozu nedojde. Převažuje tu totiž názor, že centrum města má být oázou klidu pro pěší a že sem tramvaje nepatří. Bohužel je tak tramvajová síť poněkud nesourodá, spojnice severní a jižní části sítě prostě chybí a je to znát.

Jedinou tramvají na pěší zóně v historickém centru je tento původně pražský dvounápravový vůz.

Dalším pozůstatkem po tramvajích na pěší zóně je zde vystavená historická tramvaj původem z Prahy a reklamní tramvaj lákající na jednoho z výrobců piva. Prý tudy v minulých letech jezdila historická tramvaj tažená koňmi jako atrakce pro turisty. Dnes už zbývají jen občasné prezentační akce města, kdy je na pěší zónu dotažena cizí silou například nejnověji modernizovaná tramvaj a tam je předváděna médiím. Pro někoho příležitost ke zviditelnění, pro někoho jen drzá provokace.

Na začátku pěší zóny slouží k reklamním účelům tato zelená tramvaj.

Dalšími historickými mezníky bylo zavedení trolejbusové dopravy v roce 1993. Trolejbusy jsou tedy v Košicích poměrně mladé. Navíc poslední úsek byl zprovozněn teprve v roce 1999. Trolejbusy tu jezdí na dvou linkách, 71 a 72 a obě linky jezdí téměř celou trasu spolu. Trolejbusy spojují velké sídliště Dargovských hrdinů na východě, které leží na kopci s parádní vyhlídkou na celé město. Trolejbusy jsou zde tedy více než vhodné.

Trolejbus 15Tr na konečné sídlisko KVP, kláštor.

Poté vede trolejbusová dvojlinka kolem vozovny a obchodního centra ve čtvrti Džungľa a přes centrum pokračuje na západ do sídliště KVP na okraji Košic, kde se větví na dva krátké úseky (jeden pokračuje do nitra sídliště a druhý končí pod kopcem na návsi čtvrti Myslava. Souhrnný interval na trolejbusové trati je 10 minut, na obou linkách jezdí kloubové vozy, o víkendu na lince 72 standardní. Občas jsme se setkali s výjimkami, kdy i ve všední den jezdilo několik standardních trolejbusů a nebo místo trolejbusu přijel autobus.

Další kloubový trolejbus přijíždí do nástupní zastávky v údolní obci Myslava.

Košický DP totiž momentálně trápí nedostatek řidičů trolejbusů, takže je tento problém občas řešen autobusem. Pár dnů po návštěvě proběhla tiskem zpráva o chystaném útlumu trolejbusové dopravy kvůli vysokým nákladům na provoz, takže se nechme překvapit, zda se košické trolejbusy dožijí aspoň 15 let.

Z konečné Lingov máte celé Košice jako na dlani.

Ve vozovém parku trolejbusů najdete aktuálně 15 trolejbusů Škoda 15Tr, 5 kusů Škoda 15TrM a 7 vozů Škoda 14TrM (nejnovější dodávka z roku 1999). Všechny (kromě celovozových reklam) jezdí v červenobílém nátěru. Trolejbusy jsou vybaveny digitálními panely BUSE (zelené) nebo EM-TEST (oranžové). Všechny vozy jezdí v původní podobě po dodání.

Jedna z novějších kloubových Karos na severním okraji pěší zóny v historickém jádru.

A nyní k tramvajové dopravě, která tvoří páteř MHD v Košicích. Tramvajové koleje vedou od hlavního nádraží kolem historického jádra, zde se větví a pokračují na jih do čtvrti Barca nebo rovně nahoru na jihozápad přes západní sídliště, kolem jediné tramvajové vozovny a dále na jih po rychlodrážní trati k železárnám.

Zajímavě řešené uspořádání sedaček v tramvajích T6A5.

V centru se trať dále větví na sever, kudy objíždí centrum a na severním okraji centra pokračují koleje severně po dvou krátkých úsecích ke Stadionu Lokomotivy a Stadionu Technické univerzity. Na severním okraji centra také začíná tangenciální trať do kopce na západní sídliště, kde se protíná úplnou čtyřramennou křižovatkou uprostřed kruhového objezdu s tratí do železáren a pokračuje dále neobydlenou oblastí na východ, kde se potkává s radiální tratí do Barci. Zde je opět zajímavá a poměrně složitá tramvajová křižovatka, zakomponovaná do monstrózní betonové mimoúrovňové silniční křižovatky. Odtud vede další trať přes most přes železniční trať do poměrně zdařilého sídliště Pod Jazerom. K sídlišti totiž přiléhá docela velké jezero.

Jedno z mála míst s "preferencí" tramvají - předvěst v zastávce Štadión Lokomotivy dává řidiči signál o budoucím volném průjezdu následující křižovatky.

Z dalších zajímavostí košických tratí stojí za zmínku například zrušené podchody u zastávek na trati v sídlišti Pod Jazerom, které byly buď přímo zaslepeny nebo využity jako prodejny drobného zboží. Na konečné linky 4 v Barci stojí nová socha Jana Pavla II., podle které se i aktuálně přejmenovala konečná zastávka. Tramvajové tratě jsou v dosti bídném stavu, z důvodu nedostatku financí se opravuje pouze to nejnutnější. Zejména kolejová křížení v kombinaci s odvážnou jízdou košických tramvajáků jsou zajímavým zážitkem.

Klasická T3 na trati v sídlišti Pod Jazerom. V každé zastávce je využití nepotřebných podchodů řešeno jinak - zde trafikou.

V Košicích se používají kolejnice železničního profilu, což dává do budoucna prostor pro možnost propojení železničních tratí s tramvajovou sítí a zavedení vlakotramvají, o čemž se prý v souvislosti s úvahami o zavedení IDS uvažuje. Tramvajové koleje jsou zčásti vedeny po klasickém svršku (betonové či dřevěné pražce) nebo na panelech BKV. Semtam je mezi panely větší mezera zaplněná jiným materiálem, kolejnice bez stojin jsou i přesto použity. Kolejové těleso kromě BKV panelů bývá zakryto buď asfaltem, většinou ale betonovými prefabrikáty. Zrekonstruovaný úsek u hlavního nádraží je nově zakryt jemným štěrkem.

Strašidelná zastávka VSS s ještě strašidelnějším podchodem k opuštěnému strojírenskému areálu.

Výhybky se přestavují elektromagneticky pomocí zařízení v kolejišti a tlačítka od řidiče. Blokování výhybek není zajištěno, prý to v košických podmínkách nevadí. Díky neexistenci trolejových kontaktů je jedno, jaký pantograf tramvajové soupravy používají. Soupravy tramvají T6 používají zadní pantograf a vozy KT8D5 také. Preferenci tramvají na světelných křižovatkách tu mají údajně na dvou místech. Pod pojmem preference tu však rozumějí i pouhou předvěst, která signalizuje řidiči včasný odjezd ze zastávky, aby projel bez zastavení následující vzdálenou křižovatku.

Konvoj tramvají "R" míří na střídání ranní a odpolední směny do železáren.

Nyní k rychlodrážní trati do železáren U.S.Steel. Trať vede na otevřeném svršku zemědělskou krajinou přímo k hlavní bráně obrovského komplexu železáren. Na trase je několik zastávek, ve kterých zastavují pouze vybrané spoje - ty jsou označeny dodatkovým písmenem Z. Celodenní interval je na této trati totiž cca 30 minut (po odpolední špičce a večer 60 minut) a teprve ve špičkách koleje ožívají při návozu a odvozu dělníků železáren. Celodenně tu jezdí pouze linka R1 od Hlavního nádraží. Ráno a dopoledne jí vypomáhá ještě linka R7. Ostatní linky jsou jen špičkové.

Tramvajové nádraží "Vstupný areál VSŽ", kde se nesmí fotografovat. Vpravo si povšimněte malých dvojstupů ke každým dveřím tramvaje.

Pro tak velký přesun lidí tu funguje celá překryvná síť linek označených R1 až R8, které rovnoměrně pokrývají celou tramvajovou síť v Košicích. Na vlastní oči jsme mohli vidět střídání směn v železárnách kolem 14:00. Tramvaje nejdříve přivezou dělníky do vstupního areálu, poté projdou zaměstnanci hlavní branou a z neveřejného autobusového nádraží uvnitř areálu je rozvezou autobusy vnitropodnikové dopravy po obrovské ploše podniku. Autobusy vnitropodnikové dopravy jsou běžné městské Karosy, Ikarusy a Solarisy košického DP, běžné používané v MHD, pro potřeby železáren jsou využity jen v době střídání směn.

Na smyčce u železáren se pomalu hromadí trmavaje pro odvoz ranní směny.

Krátce po 14:00 zase vnitropodnikové autobusy přivezou dělníky k bráně, ti projdou branou a na tramvajovém nádraží pak velmi spořádaně počkají na "svoje" tramvaje. Celou ranní směnu odvezlo cca 15 tramvají (část dvojice, část sóla) a asi 15 autobusů. Velmi zajímavé bylo sledovat houfování zaměstnanců při čekání na tramvaje. Tramvaje jsou dosti plné a tak si sedne jen malá část lidí. Proto se při čekání na tramvaj spořádaně tvoří fronty lidí pro každou polovinu dveří. Lidé již mají vytipováno, kde přesně dveře budou. Tento zvyk zřejmě pochází z dřívějších dob, kdy byla na nástupištích nainstalována naváděcí zábradlí. Na tramvajovém nádraží nenajdete jedinou lavičku, zato je tu několik stánků s občerstvením za dotované ceny a velká informační tabule s odjezdy spojů.

Autobusová linka "RA" - Ikarus se za chvíli promění ve vnitropodnikovou dopravu železáren.

Nutno dodat, že o prázdninách změnily některé R-linky jízdní řády, na což bylo upozorněno v zastávkových JŘ, nikoli už na digitálním panelu. Linky R jsou označeny dodatkovým číslem linky, což občas neplatí při cestě do železáren, kdy bývá tramvaj označena pouze jako R. Autobusové linky R odvážejí zaměstnance ze železáren do okolních čtvrtí a do Košic tam, kam tramvajové koleje nevedou. Autobusových "železárenských" linek je celkem 8. Autobusové linky R jsou rychlíkové a zastavují až v cílových oblastech (většinou až na sídlištích na konci trasy).

Tramvaj linky R3 odvezla zaměstnance z železáren až ke Štadiónu Lokomotívy. Napálený zrychlovač je rád, že už jede do vozovny.

Košice - 1.díl (červenec 2007)

Prostor pro Vás