MHD zastávka - Budapešť - tramvaje (červen 2005)

Klasická budapešťská konečná a klasické budapešťské tramvaje Ganz u nádraží Keleti.

Tramvajová síť je spletitá a její koleje jsou položeny po celé Budapešti. Tramvaje obsluhují nejen centrum a paneláková sídliště, ale i vilové čtvrti, o které není v Budapešti nouze.

Konečná zastávka linek 28 a 37. Cestující pokračující dál musí přestoupit na páteřní linky 4 a 6.

Po Budapešti jezdí čtyři základní typy vozidel. Nejstarší vozy typu UV, vyráběné od padesátých let, ale s předválečným vzhledem, dále maďarské tříčlánkové tramvaje Ganz, dodávané zejména v sedmdesátých letech, dále české tramvaje T5 C5, vyrobené v osmdesátých letech. Jako poslední byly zakoupeny již ojeté tříčlánkové tramvaje typu 6000 z německého Hannoveru.

Tramvajová konečná Hüvösvölgy v kopcích nad Budapeští. V tomto starobylém terminálu končí také velké množství autobusových linek.

Protože Budapešť je město, které má ve své tramvajové síti jen pár obratišť, musí být tramvaje obousměrné. Tím pádem je méně místa pro cestující, ale na druhou stranu se dá tramvajová trať ukončit prakticky kdekoliv.

Večerní linka 24 s čísly ve westernovém stylu.

Číslování linek je nesouvislé a spíše oblastní, takže je cca třicet linek rozeseto do čísel 1 až 69. Některé linky jsou zdvojené, například linka 1 má sestru v podobě linky 1A, která jezdí jen v části trasy jedničky jako posila ve špičkách. Asi nejdůležitějšími linkami jsou 4 a 6. Mají téměř shodnou trasu, a projíždí jeden z tramvajových polookruhů v centru města. Souhrnný interval na této veledůležité trati je ve špičce 2 minuty a jezdí se tu se zdvojenými tříčlánkovými soupravami, takže jde o nejkapacitnější tramvajové linky v Budapešti. Další okruh, již vzdálenější od Dunaje, tvoří linky 1 a 1A, do třetice všeho dobrého je tu linka 3, která opisuje největší okruh vedoucí městskou zástavbou. Nutno také zmínit linku 2, která jede skoro v celé trase přímo po břehu Dunaje.

Nejrušnější tramvajová křižovatka Moszkva Tér. Zde končí páteřní linky 4+6.

Na tyto základní linky na levém břehu Dunaje navazují ostatní radiální linky, které ovšem do hlubšího centra nezasahují a lidé jsou tak nuceni přestupovat. V Budíně, na pravém břehu Dunaje je tratí méně, zato se zde nacházejí nejzajímavější tratě díky kopcovitému terénu. Najdete tu i všechny tři certifikované linky BKV+. Všechny se točí kolem významného přestupního uzlu Moszkva Tér (Moskevské náměstí), kde je dokonce tramvajová smyčka. Na opačných koncích linek z Moskevského náměstí však smyčky nejsou, takže zde provozovat jednosměrné tramvaje nelze.

Nádraží Kelenföld je značně zchátralé, stejně jako tyto tramvaje typu UV, stejně jako přilehlá tramvajová trať.

Doporučeníhodnou linkou je 41, která vede na jižním konci trasy volnou krajinou s jezírky a bažinami. Na lince 41 jezdí nejstarší vozy typu UV. Na pravém břehu Dunaje vyrostla také nejnovější trať. Má pouze jednu zastávku a linkou 18 se na ní svezete k novému obchodnímu centru Savoya Park.

Interiér obousměrné tramvaje T5C5. Díky důkladnému větrání je letní cestování příjemnější.

Na druhém břehu je pozoruhodná jednosměrná okružní trať, která pochází čtvrtí s domy vesnického rázu. Úzkými jednosměrnými ulicemi se pomalu sunou linky 30 a 52, přičemž zastavují na každém rohu. Obě s dlouhými intervaly, zoufale však neproložené. Obyvatelé čtvrti tak pomalý a nepravidelný dopravní prostředek asi moc rádi nemají. Navíc když na lince 52 jezdí strašidelné vozy UV.

Konečná zastávka na jednosměrné vesnické trati. Řidička už nedočkavě vyhlíží plížící se linku 52

Nejstarší vozy typu UV jsou opravdu archaické. Mají troje odsuvné plechové dveře, stahovací okna na kličku a interiér působí ponuře až strašidelně. Většinou se spřahují do souprav po dvou, vždy s řidičským stanovištěm na koncích. Na několika linkách jezdí dokonce s vloženým vlečným vozem podobného vzhledu s nižší podlahou. I když jsou to tramvaje prastaré, dokážou vyloudit slušnou rychlost, pokud to technický stav tratě dovolí. Většinou dovolí, ale kodrcavá jízda krokem na nádraží Kelenföld je také zážitek.

Strašidelný interiér tramvaje UV z padesátých let. Okna jsou stahovací pomocí kliky.

O něco novější, i když s uboze vypadajícím interiérem, jsou tříčlánkové tramvaje Ganz. Jezdí samotné, na páteřních linkách 4 a 6 ve dvojicích. Tím se již vytvoří slušná housenka. V chatrném interiéru je málo sedaček, svítí se žárovkami, které ční přímo ze stropu a vůz má čtyřdílné skládací laminátové dveře. Existují rovněž modernizace, kde se však na první pohled vyměnilo jen osvětlení za zářivkové.

Žárovkové osvětlení a sporý interiér mají nerekonstruované tramvaje Ganz.

V uvozovce nejnovější jsou české T5 C5 (poslední dodávka v roce 1985), samozřejmě obousměrné, vždy s řidičským stanovištěm na jednom konci. Vozy tedy musí jezdit v soupravách zády k sobě, a to ve dvojicích nebo ve trojicích. Příjemným zvykem jsou okna, otevíratelná jak v horní, tak v dolní polovině. Část vozů je po zdařilé modernizaci a tramvaje s novými dveřmi, podlahou a sedačkami vypadají opravdu slušně. Není divu, že se používají na certifikovaných "elitních" linkách BKV+.

Třívozová souprava T5C5 na konečné linky 14.

Rokem 2001 začaly dodávky ojetých tříčlánkových německých tramvají typu 6000 z Hannoveru. Vyrobeny byly v sedmdesátých letech a Budapoešť odkoupila přes šedesát kusů. Díky kvalitním podvozkům je jízda velmi pohodlná, ale trochu vadí dost vysoká podlaha a dveře s vyklápěcími schody. Je zde o jeden schod více než v jiných tramvajích a při zavírání dveří sklápění schodů zdržuje.

Linka 69 prochází sídlištěm s pozoruhodnými paneláky.

Je paradoxní, že zatímco jiná města se snaží pořizovat nízkopodlažní tramvaje, v Budapešti na to šli obráceně - koupili tramvaje s ještě vyšší podlahou. Uvnitř vozu si ještě můžete přečíst původní hannoverská evidenční čísla. Tyto tramvaje uvidíte na linkách 3 a 69 a na zastávkách si, pokud umíte maďarsky, přečtěte návod k používání těchto tramvají, zejména jak zacházet s dveřmi a něco o zákeřnostech výklopných schodů.

Sklopené schody hannoverské tramvaje.

V Budapešti je mnoho menších vozoven, tratě jsou buď klasicky na pražcích nebo na panelech BKV, které ostatně z Budapešti pocházejí. Na nových tratích už bývají koleje upevněny k jednolité betonové desce a pokud jsou nepojížděny, někdy tvoří výplň mezi kolejnicemi zhutnělý písek. Většina tratí v centru je po důkladné rekonstrukci.

Linka 12 zastavuje na zastávce s ostrovním nástpuištěm, tedy dveře se otevírají na opačnou stranu.

Při opravách tratí se nezapomnělo na preferenci - osazení podélných prahů zajímavých tvarů. Najdete tu podélné prahy tvořené různými betonovými tvarovkami, které jsou při přejetí autem opravdu nepříjemné, ale cyklista je projede bez problémů. Vyzkoušeli jsme, že autobusům, kteří se tak vyhýbaly dopravní zácpě, tyto prahy také příliš neuškodily.

Linka 69 na konečné Mexikói Út, kde také končí úzkoprofilové metro M1.

V Budapešti se všude používají nevzhledné trolejové sloupy z posvařovaných ocelových plátů. Dobře se po nich leze, ale v kontrastu s obytnými budovami vypadají hrozivě. Bohužel v Budapešti jsou tyto sloupy už tak zažité, že se s oblibou používají i u trolejbusových tratí a dokonce se obnovují při rekonstrukcích.

V okrajových čtvrtích bývá neutěšený stav kolejí i vozovky.

Během naší návštěvy právě probíhala významná výluka metra M2, a tak musely být linky 47 a 49 (normálně ukončené na přestupním uzlu Deák Ferenc Tér) useknuty o několik zastávek, aby se nepletly nepřetržitému proudu autobusů, nahrazujících metro.

Chudý interiér maďarské tramvaje Ganz s klasickým mechanickým označovačem.

Na některých zastávkách lze najít kromě klasického vybavení také kočárek, namalovaný na chodníku. Značí místo, kde zastaví dveře, určené pro nástup s kočárkem. Šikovné opatření, jenže vyžaduje stálý vozový park na trati. Logo kočárku bývá také namalováno na podlaze modernizovaných tramvají v prostoru pro ně určeném.

Další hannoverská tramvaj. Kvalitní podvozky nabízejí tišší jízdu, než její maďarské či české kolegyně.

Budapešť - tramvaje (červen 2005)

Prostor pro Vás