MHD zastávka - Bratislava - tramvaje a trolejbusy (září 2005)

Asi nejzajímavější tramvajovou tratí je průjezd tunelem pod bratislavským hradem. Tunel je dlouhý a neosvětlený a divoká jízda je doprovázena roztodivnými zvuky kvůli poničené trati, která naštěstí není vidět. Stačí ubohý stav trati před vjezdem do tunelu z centra.

Jedna z nejhezčích trolejbusových tratí vede kolem Hradu.

V době návštěvy probíhala výluka Obchodnej ulice, takže bylo několik linek odkloněno a pro doplnění ztracené kapacity na polopodzemním obratišti Hlavná stanica byla zavedena linka 13, která z hlavního nádraží udělala polookruh centrem a vrátila se zpět. Mnoho cestujících si však nezískala.

Jedna z posledních tramvají K2 v původním stavu vjíždí do obratiště u Hlavního nádraží.

Bratislava má na svoji rozlohu poměrně dost tramvajových linek. Většina má celodenní interval 12 minut a proto je tu několik posilových linek ve špičkách, z nichž většina končí v centru jednosměrným objezdem buď přes Náměstí L. Štúra nebo Kamenné náměstí.

Interiér nerekonstruované kloubové K2.

Trať přes Šafárikovo náměstí je pouze jednosměrná a probíhá zde důležitý přestup na páteřní linku 95 do Petržalky. Právě odtud je zamýšlena nová tramvajová trať přes Dunaj do Petržalky. Tramvaje jezdí druhým směrem přes nedávno rekonstruované Náměstí L. Štúra. Ale aby tam nebyla dvoukolejná trať zbytečně, jediná linka 4 jede přes Nám. L. Štúra obousměrně.

Sídlištní trať do Dúbravky.

Poměrně moderní trať vede na severozápad do sídliště Dúbravka. Tady bylo z neznámých důvodů řetězovkové trolejové vedení nahrazeno běžně zavěšeným. Asi nejdelší a nejúmornější je cesta do Rače na severovýchodě. Této trati mimochodem konkuruje rychlíková autobusová linka 59. Trať na Zlaté Piesky ke stejnojmennému přírodnímu koupališti jistě v létě praská ve švech a proto je konečná zastávka patřičně vybavena sítí betonových nadchodů.

Všechny bratislavské T6 mají vztyčený pouze sběrač druhého vozu.

Tramvajový park je poměrně bohatý a v počtu verzí modernizovaných tramvají si nezadá třeba s Brnem. Základem jsou samozřejmě klasické T3 a K2. Tím se dá pro každou linku poskládat rozumná nabídka míst. Druhým nejrozšířenějším typem jsou tramvaje T6 A5, první série z počátku devadesátých let s čtyřdílnými skládacími dveřmi a koženkovými sedačkami a druhá série z roku 1996 v podobné modifikaci jako v Praze.

Ranní špička na smyčce Astronomická. Uprostřed stojí operativní záloha.

Nátěr tramvají kromě těch reklamních lze rozlišit na starý a nový, přičemž ten starý se opět používá u některých nejnovějších rekonstrukcí. Původní nátěr je červenokrémový, nové barevné schéma se skládá s modré, červené a stříbrné. I v interiéru mají tramvaje modré meziokenní sloupky a dveře. Nejnovější rekonstruované T3 používají červenou a slonovou kost.

Takto vypadají nejnovější rekonstrukce tramvají K2. Linka 13 jezdí jen po dobu výluky v Obchodnej ulici.

Přestavování výhybek probíhá pomocí trolejových kontaktů, je tu však jeden zásadní rozdíl - soupravy tramvají T6 A5 mají vztyčený pouze zadní sběrač. Při ručním přestavování výhybek si řidiči oblékají reflexní vesty, což je jejich jediná uniforma.

Souprava T6 v novém městském nátěru vjíždí po nepříliš kvalitní trati do tunelu pod hradem.

Oproti roku 2003 se čistota a údržba vozů alespoň na první pohled o dost zlepšila. Neskutečně posprejované a poškrábané interiéry tramvají už téměř nebyly k vidění. Možná k tomu pomohly poměrně rozsáhlé modernizace v poslední době. Tramvaje T3 se rekonstruují do podoby s digitálními panely, moderní elektrickou výzbrojí, novou podlahou a sedačkami. Ve zkušebním provozu byla také T3 s novou skříní z Krnova, která s číslem 7704 jezdila po tratích ověšená různými měřícími přístroji. Kloubové K2 (od čísla 7001) se modernizují (přečíslováním na řadu od 7101 výše) také dosazením moderních "Kotasových" čel. Tato čela má i několik modernizovaných T3. První rekonstrukce měly dvoudílné výklopné dveře, ty novější už mají klasické čtyřdílné skládací. I když je modernizací vidět v Bratislavě dost, stále je tu ještě mnoho původních T3 se zrychlovačem i s tyristory a také několik původních K2 s vlnitými plechy, laminátovými sedačkami 2+1 a rozvrzanými klouby. Tramvaje bez digitálních panelů používají klasické čelní ceduje s číslem linky, které je za tmy osvětleno zářivkou tak nešťastně, že do poslední chvíle hádáte, jaká linka přijíždí.

Zkušební a měřící jízda nejnovější modernizované tramvaje se skříní z Krnova. Obratiště Komisárky.

Všechny tramvaje včetně nerekonstruovaných mají tlačítkové ovládání dveří. Hlášení zastávek funguje jen v těch novějších a modernizovaných. To samé platí pro digitální informační systém. A nejnovější rekonstrukce mají vnitřní informační systém obohacený o tzv. teploměry - brněnskou verzi. Docela neobvyklé je umístění plošiny pro kočárek u předních dveří vozů T3 - kvůli tomu jsou odstraněny další dvě sedačky, což sice zvýší kapacitu, ale sednou si jen ti nejstarší.

Večerní pauza mimořádné linky 13 v obratišti Hlavná stanica s příslušným piktogramem na displejích.

Tramvaje T3 jezdí většinou ve dvojicích, např. na lince 2 v sólech. Bratislava má úzký rozchod, který chtěla v minulosti přestavět na normální, ale z plánu sešlo a jako památka zůstaly některá obratiště a kolejové přejezdy s kolejnicemi pro úzký i normální rozchod včetně speciálních BKV panelů. Zajímavý dopravní uzel je zastávka Trnavské Mýto. Na tramvajových zastávkách jsou vybudovány skleněné přístřešky, které se ale na jednom místě nebezpečně blíží průjezdnímu profilu tramvaje, takže to vypadá, jako by pokaždé chtěla tramvaj svým zrcátkem přístřešek nabořit. Poblíž Trnavského Mýta stojí obludná socialistická tržnice, kterou určitě doporučuji navštívit.

Uzel Trnavské mýto. Průjezdní profil je tu dodržován velmi těsně.

Velkým hendikepem bratislavských tratí jsou ostré výhybky o minimálním poloměru, které jsou bezmyšlenkovitě rozesety po celé síti, i když na spoustě míst by nebyl problém zkusit větší poloměr a tedy i příjemnější pocit z jízdy.

V obratišti u Onkologického ústavu se setkává nerekonstruovaný 14Tr s autobusem Ikarus 415.

Na konečných můžete často spatřit operativní tramvajové zálohy, na tratích uvidíte i školní tramvaj T3 a růžovou K2. Bratislava má 2 vozovny - Krasňany a Jurajov Dvor - v obou zároveň parkují i autobusy a to pod širým nebem včetně tramvají. Cestou do vozovny tramvaje nezastavují na jiných, než pravidelných zastávkách na lince. Tramvaje během dne nesvítí.

Netradiční obratiště Búdková uprostřed trati kolem hradu je po rekonstrukci.

Trolejbusová síť je snad nejrozsáhlejší z celého bývalého Československa. K tomu dopomáhá zejména předlouhá trolejbusová trať na východ na sídliště Dolné Hony, kam jezdí dvě kloubové linky. Trolejbusová doprava se stejně jako tramvajová drží na levém břehu Dunaje a trolejbusy jezdí hlavně tam, kde jsou nejužitečnější, tedy do kopců. Asi nejhezčí tratě jsou kolem hradu a do prestižní vilové čtvrti Koliba. Na trati kolem bratislavského hradu leží i vozovna Hroboňova, kde stojí uskladněno několik vyřazených Sanosů či dvě muzejní Škody 9Tr. Druhou trolejbusovou vozovnou je Trnávka. Poměrně nové a poměrně blízké jsou si tratě k Slovenskému ústavu srdcových chorób a k Onkologickému ústavu ve čtvrti Kramáre. Obě obratiště jsou těsně pod sebou a dělí je jen několik zastávek.

Pro srovnání: trolejbus s klasickými cedulemi a trolejbus s digitálními panely přes půl čela.

Trolejbusový park je tvořen vozy Škoda - standardní 14Tr a kloubové 15Tr a 15TrM. Kloubové vozy jsou většinou z poloviny devadesátých let a poslední byly dodány v roce 2002, standardní jsou starší. V roce 2003 byl zakoupen nízkopodlažní 21TrACi č. 6401 - tedy jediný trolejbus bez schodů na celém Slovensku. Většina trolejbusů je již vybavena digitálními panely BUSE, starší vozy s děleným čelním oknem mají panely zkrácené na polovinu okna. Jediný trolejbus má oranžové digitální panely EmTest, které se zřejmě neosvědčily. Postupně probíhají rekonstrukce nejstarších vozů. Během rekonstrukce jsou zachovány původní koženkové sedačky - i když s novým potahem.

Asi největší trolejbusové obratiště Čiližská, kde tráví přestávky řidiči na kloubových linkách 201 a 202.

Kloubové vozy jezdí na linkách 201 a 202 do sídliště Dolné Hony a také na lince 212 k Vojenské nemocnici. Nátěry vozidel jsou sjednocené do kombinace červené, šedivé a bílé barvy. Jen pár trolejbusů ještě jezdí v původním červenokrémovém obleku. Trolejbusy jsou v Bratislavě svižné díky slušnému trolejovému vedení a hbitým řidičům. Jediný kámen úrazu jsou dusivé dopravní zácpy v centru, kterým se nevyhne většina trolejbusových linek.

Vozovna Hroboňova ukrývá několik vyřazených Sanosů.

Bratislava - tramvaje a trolejbusy (září 2005)

Prostor pro Vás