MHD zastávka - Amsterdam (květen 2010)

Hlavní město Nizozemska leží ve vnitrozemí, přesto ho omývá slaná voda z jereza IJselmeer, jakéhosi mořského zálivu, který do města přitéká od východu. Amsterdam byl založen v bažinatém území plném vody, proto je celé město protkáno vodními kanály, které mu dávají nezaměnitelný ráz. Postupně dochází k vysušování vodních ploch jezera (nebo chcete-li zálivu) Ijselmeer a k výstavbě nových čtvrtí. Vodu tak stále více nahrazují obytné plochy. Amsterdam má jen něco přes 700 000 obyvatel, přesto je největším městem Nizozemska, i když všechny důležité státní instituce sídlí v Haagu.

Klasické amsterdamské tramvaje před budovou hlavního vlakového nádraží. Zde se setkává nejvíce tramvajových a autobusových linek a končí tu také většina linek metra (ovšem v jedné stopě). V blízké budoucnosti odtud vystartuje další trasa metra.

Městskou dopravu tvoří metro, tramvaje, autobusy a několik lodních linek. Celé město se historicky rozvíjelo jen jedním (jižním) směrem, od toho se pak také odvíjela síť MHD. Centrem všeho dopravního dění je centrální nádraží ležící u mořského zálivu. Původní Amsterdam leží na jih od hlavního nádraží. Nové čtvrti na severu za zálivem spojuje s Amsterdamem silniční tunel, v brzké budoucnosti to bude i tunel metra.

Obousměrná tramvaj se středním nízkopodlažním článkem ve společnosti městských autobusů u hlavního nádraží. Všechna vozidla městského dopravce GVB jsou modrobílá.

Metro v Amsterdamu má velmi zvláštní strukturu. Naprostá většina tratí vede po povrchu a ve společných koridorech s železnicí, která obepíná centrum na východě a na jihu. Jediný podzemní úsek najdete mezi hlavním nádražím a stanicí Amstelstation. Také pouze v tomto úseku metro obsluhuje centrum města. Jinak vede do okrajových čtvrtí a pro obsluhu historického Amsterdamu nemá prakticky význam. První linky metra byly otevřeny v roce 1977. Nyní se můžete svézt linkami 50, 51, 53 a 54. Linka 52, která propojí jižní nádraží s hlavním nádražím a severní částí města za zálivem, bude otevřena někdy kolem roku 2013. Tato linka konečně povede pod opravdovým centrem a odlehčí husté síti tramvají.

Zátiší s tulipány a s tramvajemi Combino na konečné linky 1 ve čtvrti De Aker. Na konečných jsou střídací místnosti pro řidiče a průvodčí. Vozidla se většinou na konečné příliš dlouho nezdržují.

Linky 51, 53 a 54 vycházejí společně z hlavního nádraží a interval 10 minut na každé z nich se tak v centru skládá do 3-4minutového intervalu. Po opuštění podzemního úseku se linky rozjíždějí postupně do čtvrtí na jihu a jihovýchodě. Linka 50 obepíná centrum z jihu a většinou využívá koridoru železničních tratí. V těchto společných úsecích jsou také společná nádraží železnice a metra s možností přímého přestupu.

Nerezové metro na lince 54 ve stanici Bijlmer Arena. Vedle metra tu jezdí normální vlaky. Většina tratí metra je vedena po povrchu v železničních koridorech.

Dvouvozové jednotky metra bývají spřaženy po dvou nebo po třech, podle potřeby. Na lince 51 jezdí odlišná vozidla, která jsou trochu užší a mají spodní i horní přívod proudu. V jižním úseku totiž vede tato linka společně s tramvají č. 5, takže zde využívá pantograf. Ve společném úseku s ostatními linkami metra zas metro 51 používá sběrače u podvozků. Metro je v Amsterdamu uzavřeno turnikety a vzhled stanic i vozů má spíš studený industriální ráz. Možná i díky tomu jsou tramvaje stále základním dopravním prostředkem v Amsterdamu (tedy samozřejmě kromě jízdních kol).

Velkolepě pojatá stanice Bijlmer Arena slouží pro metro i pro vlaky. V přízemí je autobusové nádraží. Přístup do metra je možný jedině přes turnikety.

Tramvajová síť je v Amsterdamu skoro stejně hustá jako spleť vodních kanálů v historickém centru. Tramvaje obsluhují hlavně samotné centrum a jeho okolí. V okrajových čtvrtích jezdí tam, kam nevede metro. V centru je nejen mnoho kolejí, ale i mnoho křižovatek. Najdete tu i kruhové tramvajové křižovatky. Nejvíce linek je ukončeno na hlavním nádraží a to na dvou oddělených obratištích. Ostud také míří nejnovější linka 26, která se rychlostí spíš podobá metru a míří do nové čtvrti Ijburg, vystavěné na vysušených vodních plochách. Na cestě vede linka také skoro dvoukilometrovým tunelem.

Nový typ metra na lince 50, která jako jediná nejede k hlavnímu nádraží, ale spojuje jihovýchodní sídliště s průmyslovo-administrativní čtvrtí na západě.

Historickým centrem vedou dvě hlavní paralelní tratě, občas projíždějí pěší zónou a místy se dvoukolejná trať zužuje do splítek. I když je tramvajová síť poměrně klikatá, plná větvení a křížení, kolejový svršek je velmi kvalitní, a tak po něm lze jezdit svižně, a to i s tramvajemi s pevnými podvozky. Rychlost 40 km/h přes křížení není problém a při vyjíždění z ostrých oblouků je opravdu radno se za jízdy držet, zejména nalézáte-li se v zadním článku tramvaje Combino s pevnými podvozky. Závodním stylem jízdy, jaký tu většina řidičů tramvají jezdí, byste v Praze asi daleko nedojeli.

Trochu americký vzhled nejrozšířenějších vozů metra v Amsterdamu. Samolepka hrdě hlásí, že metro jezdí na "zelenou" energii. Do podzemního úseku ve směru na hlavní nádraží se sjíždí do jedné stopy celkem 3 linky metra.

Tramvajový vozový park je složen se tří základních typů. Nejstarší tříčlánkové tramvaje s vysokou podlahou v celé délce, novější tříčlánkové tramvaje se středním nízkopodlažním vstupem a plně nízkopodlažní tramvaje Combino od Siemensu. V nejstarších a v nejnovějších tramvajích najdete průvodčího a proto je zde usměrněný nástup. Do tříčlánkových tramvají se středním nízkopodlažním článkem lze nastupovat libovolnými dveřmi. Abyste do nejnovějších tramvají nemohli nastoupit jinými dveřmi než prvními a předposledními, jsou u vstupů nainstalovány jednosměrné "plácačky". Tento způsob odbavení zejména v centru trochu zdržuje a díky průvodčím vyžaduje zaměstnat dvakrát více lidí. Nicméně lidé jsou tu už zvyklí a berou to s klidem, ostatně jako vše ostatní... Kromě nejstaršího typu tramvaje jsou všechny typy v jednosměrné i obousměrné verzi - obousměrné tramvaje se uživí například na lince 5, která jezdí část trasy spolu s metrem 51 a mívá stanice s ostrovními nástupišti.

Interiéry starých vozů metra jsou vyzdobeny každý jinak. Někde najdete dětské malby, jinde ornamenty, zde černobílé kresby. Trochu to připomíná projekt "namaluj si svou krávu" realizovaný před lety v Praze.

Autobusové linky jsou spíš doplňkem kolejové dopravy a pro dopravu v centru nemají prakticky žádný význam. Autobusy městského dopravního podniku GVB jsou modrobílé, převažuje typ Berkhof ve standardní i kloubové verzi, vše samozřejmě nízkopodlažní. V severní části města a dále do regionu operují hlavně dopravci Arriva a Connexion, kde bohužel neplatí jednodenní ani vícedenní turistické jízdenky pro Amsterdam. Na příměstských linkách velmi často potkáte také kloubové autobusy. Do všech autobusů se nastupuje jen předními dveřmi a řidič buď kontroluje správné pípnutí čteček čipových karet, nebo prodává jízdenky, nebo razítkuje národní zónové jízdenky Strippenkaart.

Mapa rozvoje metra v nejbližší budoucnosti - v centru se právě staví další linka metra (modrá) která povede pod nejrušnější částí města a odvážně zamíří pod mořský záliv do severní části Amsterdamu.

Na závěr je nutné zmínit ještě několik lodních linek, které provozuje zdejší dopravní podnik a které míří od hlavního nádraží přes IJmeer k severním břehům. Jízda je krátká, rychlá a kromě pěších cestujících se přepravují i kola, mopedy a malé lidové automobily, připomínající spíše dětské šlapací autíčko. V době návštěvy právě v celém městě stávkovali popeláři, a tak se všude válely haldy odpadků, které nikdo neuklízel. Navíc Nizozemci jsou pověstní svým "lehkým" přístupem k pořádku v ulicích. Nejvíce odpadu je ale v ulicích v podobě rezivějících odstavených, zapomenutých nebo ukradených jízdních kol. Jízdní kolo je totiž v rovinatém Amsterdamu, stejně jako v celém Nizozemsku, dopravní prostředek číslo jedna.

Ukázka budoucího vzhledu přednádražního prostoru hlavního nádraží, kam zamíří další linka metra. Již nyní se tento dopravní uzel pomalu přestavuje.

Konečná stanice linky 5 Binnenhof, na které jezdí obousměné tramvaje a která má společný úsek s linkou 51 lehkého metra. Na vozovce jsou patrné značky pro delší tramvaje Combino. Na společných zastávkách s linkou 51 jsou nástupiště ve dvou různých úrovních, aby zde mohly zastavit jak tramvaje, tak metro.

Obousměrná tramvaj na lince 5 míří z konečné na společný úsek s metrem. Velká část tramvajových tratí v Amsterdamu je zatravněna.

Konečná stanice linky metra 51 "Westwijk". Na této lince mají vozidla horní i spodní přívod proudu - pantograf se používá ve společném úseku s tramvajovou linkou 5.

Dvouvozové soupravy lehkého metra na lince 51 jezdí spřažené ve dvojicích.

Interiér vozu metra na lince 51. Ve všech vozidlech MHD v Amsterdamu je prostor maximálně vyplněn sedačkami.

Nejstarší typ tramvaje na lince 4 v reklamním nátěru propagujícím MHD. V této tramvaji stejně jako v nejnovějších Combinech najdete i budku s průvodčím, nástup je usměrněný. Do ostatních typů tramvají lze nastupovat kterýmikoli dveřmi a průvodčího zde nenajdete.

Elegantní tramvaj linky 10 na konečné v nové čtvrti vystavěné na polderu uprostřed mořského kanálu.

Tramvaj přejíždí jeden z mnoha kanálů, kterými je protkáno centrum Amsterdamu. Zastávka je přímo na mostě. V jinak velmi rovinatém městě jsou mosty skoro jediné terénní nerovnosti.

Na několika místech v historickém centru projíždí tramvaje pěší zónou a jsou zde krátké kolejové splítky, aby tramvaje tolik nenarušovaly rušný život pěších a cyklistů.

Stará tramvaj na lince 14 poblíž nejrušnějšího amsterdamského náměstí "DAM". Typickým znakem zdejší MHD je rozlišování jednotlivých linek tramvají a metra nejen číslem, ale i barevnými terčíky, které se díky barevným LED displejům přenesly i na nové tramvaje a metro.

Tramvajová kolona v odpolední špičce v centru města vznikla díky odbavování cestujících - ti totiž mohou nastupovat pouze předními a předposledními dveřmi. Oč více času stráví tramvaje na zastávkách, o to svižnější a divočejší je pak jízda tramvají s pevnými podvozky křivolakými uličkami.

Další zelená a poklidná konečná tramvaje č. 13 ve čtvrti Geuzenveld.

Nástupní zastávka nejnovější tramvajové linky č. 26, která obsluhuje novou čtvrť vystavěnou na vysušeném mořském zálivu na východě města. Ve špičkách jezdí tato linka ve velmi krátkých intervalech.

Combino od Siemensu tvoří již nyní základ vozového parku. Jezdí tu jak jednosměrné, tak obousměrné verze. Nástup je povolen pouze předními nebo předposledními dveřmi. U předních dveří Vám jízdenku zkontroluje řidič, naproti předposledním dveřím je budka s průvodčím.

Kabina řidiče v tramvaji Combino. Řidič zároveň kontroluje a razítkuje jízdenky. I přes pevné podvozky jezdí zdejší řidiči po klikatých tratích velmi svižně. Kvalitní kolejový svršek to však snáší statečně.

Pod kolejištěm vlakového nádraží Sloterdijk vzniká nová tramvajová smyčka pro linku 12. Ta původní bude v rámci přestavby nádraží a přednádraží zrušena.

Specialitou amsterdamské tramvajové sítě jsou kolejové kruhové křižovatky. Zde dokonce jedna kolej prochází středem kolejového kruhového objezdu.

Typický holandský autobus Berkhof v kloubové verzi. Do autobusů se nastupuje pouze předními dveřmi. Tyto autobusy mají motor uprostřed prvního článku, celý vlek je proto nízkopodlažní.

Přestupní terminál BUS-metro-vlak ve stanici Bijlmer Arena a odpočívající standardní městské autobusy.

Mezi hlavním nádražím a severní částí města pendluje také několik lodních linek zahrnutých v MHD a provozovaných zdejším dopravním podnikem. Nejsilnější linka jezdí každých 6 minut. Digitální displeje na obou březích odpočítávají vteřiny do odjezdu nejbližší lodě. Většinu cestujících tvoří cyklisté a mopedisté.

Jedním z dopravců na příměstských autobusových linkách je také Arriva disponující i kloubovými autobusy Scania nebo Mercedes-Benz. Arriva má své autobusové nádraží z druhé strany hlavní železniční stanice, než je terminál MHD. Kousek odtud také vyplouvají městské přívozy.

Pražská tramvaj v Amsterdamu. Nejen ji, ale i mnoho dalších skvostů z celé Evropy lze spatřit v soukromém muzeu MHD poblíž olympijského stadionu na jih od centra.

Klasická příměstská vlaková jednotka na hlavním nádraží v Amsterdamu. Vlaky bohužel postrádají větší integraci s městskou dopravou. Jediným pojítkem jsou národní zónové jízdenky.

A na závěr hojně rozšířené místní lidové vozítko a hojně rozšířený nepořádek, umocněný stávkou popelářů v průběhu května.

Amsterdam (květen 2010)

Prostor pro Vás