MHD zastávka - Zlín (24.5.2007)

Kloubový Citybus před budovou "21" na Náměstí Práce.

Krajské město Zlín, kdysi Gottwaldov, leží v údolí říčky Dřevnice, sevřené se severu i z jihu kopci Vizovických vrchů. Tato poloha dodává městu zvláštní kouzlo, stejně jako zdejší Baťovy závody, které město proslavily po celém světě a které daly impuls k samotnému rozvoji města i ke vzniku trolejbusové dopravy.

Posilový kloubový školní spoj na lince 13 z Lesní čtvrti, kde jinak jezdí pouze standardní trolejbusy. V pozadí všudypřítomné baťovy domky.

Zlín leží na regionální železniční trati Otrokovice - Vizovice. V Otrokovicích je napojena na železniční koridor Břeclav - Přerov - Bohumín. Vizovická trať je bohužel neelektrifikovaná a jednokolejná. Svým počtem zastávek by zde byla spíš vhodnější kombinace vlaku a tramvaje, jenže tato představa je z říše snů.

Železniční stanice Zlín-střed leží zároveň v srdci Baťových závodů i v srdci města.

Zlín má asi 80 000 obyvatel, Otrokovice zhruba 20 000. Oblast mezi Zlínem a Otrokovicemi je vyplněna víceméně souvislou zástavbou, hlavně průmyslu. Zatímco Zlínu vévodí Baťovy závody, které zformovaly moderní podobu města, v Otrokovicích najdete velké gumárenské závody. A mezi těmito městy, v Malenovicích, leží strojírny ZPS.

První trolejbus nové generace a jediný kloub s karosérií Citybus ve smyčce Příluky.

Vzhledem k takto rozloženým pracovním příležitostem je logické vedení páteřní trolejbusové trati mezi Zlínem a Otrokovicemi souběžně s železniční tratí. Kapacita železnice je sice nedostatečná, ale i přesto tu jezdí vlaky v pravidelném půlhodinovém taktu, složené z vozů řady 810 a 010. Ve špičkách lze vidět i pětivozové soupravy, které rozhodně nejezdí prázdné. Zdejší vozový park trochu omladily dvě jednotky Regionova, vzniklé modernizací vozů 810 a 010.

Pětivozová souprava vozů 810 a 010 na vlaku Otrokovice - Vizovice v odpolední špičce dokazuje slušné využití této jednokolejné regionální trati.

Železnice je naštěstí integrována s městskou dopravou v podobě Zlínské integrované dopravy. Integrována je celá železniční trať, tedy až do Vizovic. Celý úsek je rozdělen na tarifní pásma A,B,C,D. Linky MHD obsluhují pásma A,B,C. A je Zlín, C jsou Otrokovice. Ve vlacích platí nejen časové předplatní jízdenky, ale i krátkodobé, které lze označit v označovačích přímo ve vlacích. Tarif je časový a existuje tu i síťová jednodenní jízdenka na všechna pásma (A-C), která bohužel ve vlacích neplatí.

Páteřní otrokovická linka 55 na konečné u otrokovického nádraží.

A kdy vlastně Zlín objevil trolejbusy? S rostoucí velikostí Baťových závodů a také obytnou zástavbou pro zaměstnance v podobě známých cihlových Baťových domků, bylo nutno řešit veřejnou dopravu lépe, než pomocí autobusů. Trolejbusy vyjely na první linky k nemocnici a do Lesní čtvrti v roce 1944. Meziměstská trať do Otrokovic byla zprovozněna v roce 1953. Šedesátá a sedmdesátá lét znamenala stagnaci systému.

Jeden ze standardních trolejbusů s karosérií Citelis na ústřední zastávce Náměstí Práce.

V poměrně neobvyklé době, kdy nebylo elektrické trakci příliš přáno, byly zprovozněny další tratě v letech 1983 a 1984. Nevyhovující Ikarusy se přestaly šplhat do největšího sídliště Jižní Svahy v roce 1989. Tím byla v podstatě trolejbusová síť dokončena a hlavní směry byly pomocí trolejbusů pokryty. Ještě se prý uvažuje o nové trati v Otrokovicích do Štěrkoviště, kde by trolejbusy nahradily kapacitní autobusovou linku 55.

Odpočívající kloubové autobusy v dopoledním sedle u otrokovického nádraží. Linka 55 má velmi výrazné špičky nejen díky krátkému intervalu ale i díky nasazení kapacitnějších vozidel.

Zlín byl také zvláštní vozovým parkem trolejbusů. V osmdesátých letech bylo nakoupeno přes 30 kloubových vozidel Škoda - Sanos, které jezdily také v Bratislavě. Nicméně, ty už jsou dávno ve starém železe. Nyní jezdí pod trolejovými dráty klasické trolejbusy Škoda (14Tr, 15Tr, 15TrM a nové 24Tr a 25Tr).

Areál vozovny DSZO poblíž zlínské nemocnice.

Zlín modernizoval svůj vozový park poměrně razantně, většina standardních trolejbusů je již nízkopodlažních (14 vozů 24Tr, z toho dva v karoserii Citelis). Starých trolejbusů 14Tr je jen 10 a objevují se na linkách jen zřídka. Kloubových trolejbusů je většina v podobě 15Tr a 15TrM (asi 35 kusů), z nichž mnoho prošlo kvalitní generální opravou v místním dopravním podniku. Ale i mezi kloubovými trolejbusy se již najdou nízkopodlažní vozidla - Škoda 25Tr, z toho celých 5 kusů v karoserii Citelis.

Standardní Citybus na další ze zastávek v centru Zlína - Náměstí Míru.

Vozidla MHD, kterou provozuje Dopravní společnost Zlín - Otrokovice (DSZO), jsou laděna do slušivé modro-oranžové kombinace. Tento jednotný nátěr mají i některé zastávkové přístřešky. Časté jsou ale celovozové reklamy. Tak trochu sám proti sobě je místní dopravce umisťováním reklam na produkty automobilového průmyslu. Asi si neuvědomuje, že příjmy z reklamy mohou být draze vykoupeny přetažením některých cestujících k využívání individuální automobilové dopravy. Přitom IAD je ve Zlíně velkým problémem, ve špičkách jsou ulice zahlceny auty a také páteřní silnice mezi Zlínem a Otrokovicemi praská ve švech a vozidla MHD se v zácpách beznadějně topí a nabírají zpoždění.

Obrovská smyčka u Sportovní haly nedaleko Náměstí Práce.

Páteřní silnice, po které jezdí trolejbusy mezi Zlínem a Otrokovicemi, právě prochází rekonstrukcí. U malenovických strojíren zhruba v půli cesty se nachází nákupní centrum Centro Zlín. Zde jsou také ukončeny trolejbusy smyčkou původně zbudovanou kvůli strojírnám ZPS. V Otrokovicích je zastávka MHD a konečná trolejbusů umístěna přímo před nádražní budovou. Otrokovice obsluhuje autobusová linka 55 s krátkými intervaly. Mezi Otrokovicemi a Zlínem jezdí trolejbusové linky 1, 2 a 6. Linka 1 je páteřní, vede od západu přes centrum Zlína na východ do Příluk, ale nejezdí ve špičkách všedního dne. V tomto období ji nahrazuje linka 11, vedená z Příluk pouze do Malenovic a linka 6 z Otrokovic na sídliště Jižní Svahy.

První zlínský kloubový trolejbus nové generace Škoda 25Tr u otrokovického nádraží.

Linka 2 vede souběžně z Otrokovic do centra Zlína a kolem Nemocnice do Bartošovy čtvrti. V centru Zlína je systém jednosměrných ulic, které trochu zamotávají linkové vedení městské dopravy. Takovou ústřední zastávkou je Náměstí Práce, kde se potkává většina linek MHD. Odtud je to blízko jak do Baťových závodů, tak na obě autobusová nádraží i k vlaku. Zastávky Náměstí Práce jsou spojeny kapacitním podchodem. Z centra k nemocnici na východě se dostanete dvěma tratěmi. Po nich jezdí kromě linky 2 protisměrně linky 8 a 9, obě ze sídliště Jižní Svahy. U nemocnice se také nachází vozovna DSZO.

Konečná linky 2 - Bartošova čtvrť.

Na sídliště Jižní Svahy stoupají trolejbusové linky 6-10, rovnoměrně ukončeny na dvou větvích - smyčka Kocanda a Středová. Linky 8 a 9 jsou základní, polookružní, ostatní linky jsou doplňkové (linka 7 jede jen na Náměstí Práce a poté na rozlehlou smyčku Sportovní hala poblíž, linka 6 jezdí jen ve špičkách, zato až do Otrokovic a linka 10 jezdí do Malenovic k hypermarketu. Jižní Svahy jsou největší zlínské sídliště a výstavba domů tu pokračuje i nyní.

Trolejbusová trať na sídliště Jižní Svahy se dělí na dvě větve. Toto je severnější konečná - Kocanda.

Další významnou linkou je 13, která samostatně obsluhuje rozlehlou zástavbu Baťovými domky v Lesní čtvrti. Tato malebná linka po jedné z nejstarších tratí je vedena kopcovitým terénem úzkými ulicemi mezi Baťovými domky a obsluhuje také několik zdejších škol. Proto tu jezdí i posilové spoje, které (na lince s krátkými vozy) zajišťují kloubové trolejbusy. Jeden ze školních spojů jede z Lesní čtvrti rovnou na Jižní Svahy a proto není označen číslem linky, pouze cílovou stanicí. Jinak je linka 13 běžně ukončena v centru u Sportovní haly.

Otočka v Lesní čtvrti i s posilovým kloubovým spojem pro odvoz školáků.

Další zajímavou linkou je 4, která jezdí v poměrně dlouhých intervalech (15 minut ve špičce) sama do Podhoří na jihu (opět oblast Baťových domků) a do Vršavy na severu. I zde jezdí krátké trolejbusy. Na většině linek tedy jezdí kloubová vozidla. Někde se vyskytují různé délky trolejbusů podle aktuální potřeby.

Jeden z mála trolejbusů 14Tr míří na lince 13 na konečnou ke Sportovní hale.

Intervaly hlavních trolejbusových linek se pohybují kolem 12 minut ve špičkách a 20 minut v sedle všedního dne. Intervaly však občas "ujedou" a jízdní řády vypadají nepříliš pěkně a zapamatovatelně. I když je tu zřejmá snaha o proklady linek ve společných úsecích, někdy je možné vidět i dost drastický souběh dvou kloubových spojů, jedoucích těsně po sobě po většinu trasy linky (například linky 7 a 8 z Jižních svahů kolem 11:00). Autobusové linky mají (kromě otrokovické linky 55) intervaly o dost delší. Významným cílem, který lze dosáhnout jen pomocí autobusů, je ZOO v Lešné. Sem jezdí v poměrně dlouhých intervalech kloubové autobusy na linkách 34, 36 a 37.

Trolejbus 24Tr v reklamním nátěru na zlínskou ZOO na doplňkové lince 10 odjíždí ze smyčky Jižní Svahy, Středová.

Autobusový vozový park se také vymyká zvyklostem českých provozů MHD. Většina vozidel je totiž nízkopodlažních. Standardní Karosa už snad skoro nejezdí a kloubové Karosy B741 jsou jen dvě. Zbytek tvoří Citybusy (asi 15 standardních a necelých 10 kloubových) a pro méně vytížené linky je tu 10 SORů B9,5 se sníženou podlahou ve střední části. Vše opět v jednotném nátěru.

Nízkokapacitní SORy zajišťují dopravu na mnoha méně vytížených autobusových linkách. Zde v zastávce U zámku (skrytý název pro autobusové nádraží).

Jízdní řády jsou vyvěšeny na žlutém papíře, nechybí ani jízdní doby a s cestujícími se jezdí i při výjezdech a zátazích do vozovny. Proto jede část spojů pouze v části trasy a tato skutečnost je zobrazena i na digitálních transparentech na vozidlech pomocí dodatkového písmena k číslu linky. Matoucí je uvádění poznámek k jednotlivým spojům. Například u linek 1 a 11 jsou uvedeny zastávky až do Průmyslové zóny Příluky, jenže naprostá většina spojů je ukončena již v Přílukách. A poznámku najdete pouze u těch několika prodloužených spojů. Zde by nechybělo jakékoli označení zastávek, které nejsou obsluhovány všemi spoji. Ale tento neduh mají i jiná česká města, používající tentýž styl jízdních řádů.

Ukázka jízdního řádu jedné z páteřních trolejbusových linek. Dole jeden z mála nevybledlých plánků sítě.

Právě na linkách 1 a 11 můžete vidět v akci trolejbusy pomocným naftovým agregátem. Dál, než do smyčky Příluky již trolej nevede a proto je řešeno pár spojů ve špičkách a jeden večer pomocí hybridních trolejbusů. Nízkopodlažní trolejbus vybavený naftovým agregátem přijede do Příluk, stáhne kladky a dál pokračuje trochu líněji na naftový agregát do Průmyslové zóny Příluky. Při cestě zpátky probíhá natrolejování na místě se speciálními naváděcími stříškami či ručně řidičem. Průmyslová zóna je ještě v růstu, je proto naděje, že se sem časem podívá spojů více.

Trolejbus bez troleje aneb vybrané spoje linek 1 a 11 pokračují z Příluk do přilehlé průmyslové zóny.

Zastávkové sloupky jsou modré, mohutné s plechovými cedulkami s čísly linek. Kromě jízdních řádů je často k vidění i plánek sítě, většinou ale tak vybledlý, že z něj stejně nic nepoznáte. Na každé zastávce je také písmeno tarifního pásma. Významné uzlové zastávky jsou také vybaveny digitálními transparenty několika druhů, které zobrazují nejbližší časy odjezdů všech linek bez ohledu na aktuální polohu.

Smyčka Příluky. Běžný trolejbus zde končí a hybridní trolejbus vpravo právě stahuje kladky a pokračuje na naftu do průmyslové zóny.

Hlášení zastávek funguje, jen občas není moc slyšet. Hlásí se i změna tarifního pásma. Ve vozidlech jsou instalovány hodiny, v těch novějších i jednořádkové digitální displeje. Většina vozidel MHD má také vnější digitální orientace. Jen u několika nejstarších vozidel najdete klasické plastové cedule. Některé hodiny ve vozidlech zobrazují kromě času i číslo linky. Trochu problém je odhlašování zastávek automaticky při každém otevření dveří. Pokud řidič znovu otevře dobíhajícímu, ohlásí se následující zastávka. Nastupuje se všemi dveřmi, od 21:00 do 4:00 pouze předními. Noční doprava tu funguje v podobě vybraných spojů hlavních denních linek, a to celotýdenně.

Linka 55 u otrokovického nádraží. Dopraváci ve Zlíně mají zřejmě rádi svoji automobilovou konkurenci.

Ve Zlíně najdete hned dvě autobusová nádraží regionální a dálkové dopravy. Leží těsně vedle sebe poblíž náměstí Práce a liší se od sebe opravdu diametrálně. Zatímco autobusové nádražíčko dopravce Housacar je natěsnáno na maličké ploše v bývalém areálu Svitu, obří megalomanské nádraží ČSAD má asi milion nástupišť a jakousi nedokončenou obchodní vybavenost. Zde jezdí ostatní dopravci (hlavně ČSAD Vsetín).

Megalomanské autobusové nádraží ležící mezi Náměstím Práce a vlakovým nádražím Střed. V pozadí Baťovy závody.

Flotila nových autobusů dopravce ČSAD Uherské Hradiště dopoledne odpočívá na autobusovém nádraží.

Dopravce Housacar provozuje část zdejších regionálních linek, má opravdu jednotný vzhled vozidel, velké orientační cedule, speciální podobu jízdních řádů a barevně do toho všeho ladí i jeho autobusové nádraží. Je to takové příjemné zpestření oproti zatuchlé šedi bývalých provozů ČSAD.

Diametrálně odlišné autobusové nádraží dopravce Housacar přímo v bývalém areálu Baťových závodů.

Tento odlišný dopravce má barevně sladěny nejen autobusy, ale i zastávky a jízdní řády.

Zajímavá městská doprava v Zlíně včetně rozlehlé trolejbusové sítě a integrované železniční trati spolu s pozoruhodnou městskou architekturou a příjemným okolím je výbornou kombinací pro výlet, takže vřele doporučuji.

Dopravce Housacar zajišťuje se svými červenožlutými autobusy obsluhu okolních měst a obcí.

Zlín (24.5.2007)

Prostor pro Vás