MHD zastávka - Třinec (9.5.2006)

Vlakové nádraží se rozléhá hned vedle mamutího hutního komplexu.

Průmyslové město na samém okraji České republiky, kde se všechno točí kolem vyhlášených Třineckých železáren a kde se už hodně mluví polsky. Třinec leží na hlavní železniční trati mezi Ostravou a Žilinou, ale využití této trati pro samotné město by mohlo být mnohem větší.

Třinecké železárny zabírají značnou část rozlohy města.

Třinecké nádraží neleží v právě ideální poloze vůči městu, obrovské kolejiště je plně přizpůsobeno potřebám železáren, které s nádražím sousedí a v podstatě zabírají polovinu města. Železniční trať, po které jezdí v taktu elektrické jednotky, tedy ideální základ pro integrovanou dopravu, sice prochází středem města, ale nemá zde žádnou zastávku. Od nádraží je to do města poměrně daleko, a tak zde důležitou úlohu sehrává autobusová doprava.

Nádraží je s městem spojeno několika autobusovými linkami.

Bohužel tu dochází k velkým souběhům železnice a silniční dopravy a je velká škoda, že není dráha více do veřejné dopravy zapojena. V podobném stylu tu vzniká integrovaný dopravní systém, který železnici naprosto přehlíží. Jak už je to v naší zemi zvykem, opět tu dali přednost jakési špinavé integraci, kdy zkratka IDS znamená pouze sloučení městské autobusové dopravy s příměstskou autobusovou dopravou bez jakýchkoli změn linkového vedení.

Legrační zastávkový sloupek není o moc větší než odpadkový koš.

Miniaturní IDS Třinecka, který v budoucnu zahrne okolí Třince, Jablunkova a Českého Těšína, má zatím pouze tři zóny a integrace je to velmi snadná, neboť v celé oblasti provozuje autobusovou dopravu jediný dopravce, a to firma BUS Slezsko, vlastněná skupinou Connex. Tento IDS se tak velmi nápadně podobá integrované dopravě na Olomoucku či Kutnohorsku. Jeho základem jsou samozřejmě bezkontaktní čipové karty, které přinášejí výhody jejich majitelům včetně časových jízdenek a možnosti přestupů. Náhodným cestujícím však tarif přináší vyšší jízdné.

Linkový autobus dopravce BUS Slezsko právě po kontrole opouští brány železáren i s dělníky z noční směny.

Alfou a omegou celého Třince jsou železárny. Tento mamutí komplex se rozkládá na značné části území města. Hlavní areál s vysokými pecmi přiléhá k železniční trati. Z druhé strany, u hlavní brány závodu, se rozléhá autobusové nádraží "Pod Kanadou", kam svážejí autobusy dělníky ze všech koutů. Velmi rušno je tu samozřejmě během střídání směn, tedy kolem šesté, čtrnácté a dvaadvacáté hodiny.

Tak vypadá autobusové stanoviště Pod Kanadou, hned u hlavní brány železáren.

Část autobusů dokonce vjíždí do útrob závodu, neboť železárny jsou opravdu rozlehlé. Při průjezdu vrátnicí je autobus prolustrován místní ochrankou. V současné době je nemožné dostat se pěšky z města do závodu. Jediný přístupový chodník je totiž na půl roku uzavřen kvůli bourání a opravě části přilehlého průmyslového areálu, takže jediná cesta vede po silnici. Na to upozorňují velké tabule, kde se uvádí, že místo pěší chůze je nutné použít MHD. Zajímavá náhradní doprava za chodník.

Souhrnný jízdní řád spojů, které projedou hlavní branou železáren a míří do jejich útrob k válcovně.

Poblíž autobusového nádraží vyjíždí ze železáren železniční vlečka, kudy jezdí pozoruhodné vagóny s horkou struskou a možná i s jiným odpadním materiálem na výsypku v západní části města, neboli na obrovskou haldu, spíš kopec, který neustále upravují buldozery. Provoz MHD je plně přizpůsoben potřebám železáren a doprava je v době střídání směn velmi silná, možná až moc. Spousta zaměstnanců se už totiž přeorientovalo na osobní automobily nebo bicykly.

Cedule oznamující, že jediná pěší přístupová cesta k železárnám je uzavřena.

Jinak byly ale městské autobusy po celé dopoledne přiměřeně vytížené a neviděli jsme ani vyloženě nacpaný či zcela prázdný spoj. Všechny linky MHD Třinec se potkávají na autobusovém nádraží přímo v centru města, které vlastně žádné historické centrum nemá. Samá novější zástavba nebo sídliště. Autobusové nádraží je ideální přestupní uzel.

Jedna z nejnovějších Karos B 952E na autobusovém nádraží.

Intervaly jednotlivých linek jsou však různé a dost nepravidelné, i když téměř všechny linky jezdí na tak malé město poměrně často, alespoň jednou za hodinu. Chaotické a nezapamatovatelné jízdní řády čtrnácti zdejších linek by údajně měly na konci letošního května projít radikální změnou, kdy by měl být v páteřních směrech zaveden interval 15 minut za současného zlepšení návazností na autobusovém nádraží. Pokud tato změna nastane alespoň u části linek, bude to pro Třinec velký krok kupředu.

Odbavovací hala třineckého autobusového nádraží, kde je možné zakoupit také knižní jízdní řády.

Fakt, že Třinec leží blízko Polska a Slovenska, dokládá vzhled zdejších jízdních řádů. Téměř všude totiž najdete pouze zastávkové jízdní řády s vypsanými odjezdy autobusů do každého směru, takže se ani nedozvíte, jaká linka ke konkrétnímu spoji patří. V kombinaci s pozoruhodně malými a nenápadnými označníky se tak netváří zdejší MHD moc důvěryhodně.

Podobně vypadá jízdní řád na většině třineckých zastávek.

O něco lépe už je na tom vozový park. Všechny autobusy mají vnější digitální oranžové panely R&G Milec, které jsou sice dost malé, ale aspoň něco. Hlášení zastávek ani jakékoli informace o trase linky uvnitř vozidla neexistují. Nastupuje se zásadně předními dveřmi, kde prodává řidič jízdenky buď automaticky držitelům čipových karet nebo ručně (1 jízdenka bez čipové karty stojí 10 Kč).

Místní dopravce provozuje celkem 4 nízkopodlažní autobusy Citybus.

Zdejší jediný dopravce BUS Slezsko prošel poměrně pestrou historií. Po zániku státního podniku ČSAD Ostrava se oddělila firma ČSAD Český Těšín, ze které se později stala společnost ČSAD Třinec, dnes BUS Slezsko. A tuto firmu koupila skupina Connex, takže se sice dopravce stále jmenuje BUS Slezsko, ale na každém autobusu je velký nápis Connex a barevné ladění vozů také dává najevo příslušnost k tomuto nadnárodnímu dopravci.

Sjezd nejnovějších autobusů na autobusovém nádraží - tudy projíždějí všechny linky MHD.

Městské autobusy jsou červenobílé, příměstské modrobílé podle schématu Connex. Po bývalém dopravci tu však zůstalo několik zelenobílých Karos a zelených minibusů Mercedes-Benz, jejichž stáří se pohybuje kolem deseti let. Celkem dopravce vlastní 8 těchto minibusů. Jinak je ale vozový park poměrně mladý. V MHD jezdí nejstarší Karosy z roku 1993, nepočítaje generální opravy. Od každého typu Karos je tu pár kusů.

Rekonstruovaná Karosa z roku 1994 v nátěru Connex.

Dopravce provozuje také čtyři nízkopodlažní Citybusy. V letošním roce došly dvě Karosy B 952E. Na regionálních linkách jsou stále více vidět autobusy SOR C 9,5. Městskou dopravu však nezajišťují pouze červené autobusy. Některé spíše vesnické linky částečně zajišťují linkové Karosy buď stále nebo různými přejezdy z regionálních linek.

Jeden z osmi mikrobusů Mercedes - Benz svojí barvou připomíná původního dopravce.

A teď pár tipů na zajímavé linky MHD Třinec. Sobě podobné jsou linky 12 a 13, které vyjíždějí za město do odlehlých obcí na úpatí Beskyd, které průmyslovému Třinci tak trochu zachraňují pověst. Linky 12 a 13 šplhají do kopců, do obcí Tyra a Guty.

Poslední dobou nakupuje firma BUS Slezsko v hojném počtu linkové autobusy SOR C 9,5.

Součástí linek MHD v Třinci bývají jednosměrné závleky do vesniček, které neleží přímo na trase. Okolní obce jsou totiž typické pro zdejší kraj, tedy nesouvisle rozesetá zástavba bez ladu a skladu s křivolakými spojovacími silničkami. Dopravní obsluha takového území proto není jednoduchá. Pozoruhodnou pohraniční linkou je číslo 6. Tato linka od nádraží stoupá klem autobusových garáží a jede podél česko-polské hranice do obce Kojkovice. V zastávce Kojkovice, státní hranice dokonce stojí na stráži polský celník.

Třinec (9.5.2006)

Prostor pro Vás