MHD zastávka - Tábor (18.3.2005)

konečná stanice na Pražském předměstí se nyní jmenuje Klokoty, točna, předchozí název Otavan. Zde je ukončena většina Ikarusů

I když je městská doprava v Táboře pouze autobusová, zdejší provoz je v České republice výjimečný a to hlavně svým vozovým parkem. Strukturou autobusů je Tábor blízce příbuzný Karlovým Varům. I když je Tábor poměrně malé město, díky vzdálené poloze sídlištních celků od centra a průmyslových zón a také díky obsluze Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí hraje městská doprava významnou roli.

Jeden z nejstarších Ikarusů v Táboře přijíždí na autobusové nádraží

Páteří táborské MHD je právě spojnice severního sídliště na Pražském předměstí s centrem a se sídlišti na jihu. Páteřní trasa pokračuje dále na jih do vzdálenějšího Sezimova Ústí s průmyslovými podniky a do ještě vzdálenější Plané nad Lužnicí. Tato páteř je obsluhována většinou kloubovými autobusy a špičkový interval zde dosahuje pěti až deseti minut (v nejzatíženějším úseku).

výstupní zastávka v Plané nad Lužnicí s nízkopodlažním Ikrausem

Ostatní linky do ostatních částí Tábora a přidružených obcí jsou celkem bezvýznamné. Na páteřní trase je provozováno několik linek s různou délkou trasy i různým způsobem zakončení v sídlišti na Pražském předměstí. Tyto linky jsou proloženy do celkem pravidelného a atraktivního intervalu. Ostatní linky do zbylých čtvrtí se něčím jako pravidelný interval rozhodně chlubit nemohou.

informace na zastávce Klokoty, točna. Táborské autobusy bývají často přeplněné nejen ve špičkách, ale i v dopoledním sedle

Celou MHD, stejně jako celou regionální dopravu na Táborsku provozuje firma Comett Plus. Městská doprava v Táboře se odlišuje od jiných měst právě vozovým parkem. Ikarusy tu potkáte v mnoha podobách. Od klasických kloubových Ikarusů 280 z osmdesátých let přes jejich modernější verzi z let devadesátých až po nízkopodlažní Ikarusy jak v kloubové, tak ve standardní verzi. Nezanedbatelnou část standardních autobusů však tvoří také běžné Karosy.

standardní verze nízkopodlažního Ikarusu, tentokrát výjimečně bez celovozové reklamy

V dodávkách Ikarusů do Tábora se ale nepokračuje a vozový park je nyní pomalu modernizován výrobky z Vysokého Mýta. Je tu několik nových standardních Karos B 952E i jejich kloubových modifikací a je tu také pár Citybusů, dokonce jeden kloubový.

2 generace autobusů Karosa se potkávají na páteřní komunikaci v centru, kde dochází často k dopravním zácpám

Od ostatních měst se zdejší autobusy také liší inform ačním systémem. Používají se oranžové vnější diodové panely a v interiérech se do nejnovějších autobusů instalují neobvyklé digitální jedno řádkové displeje firmy RandG, která dodává také označovače. Těmito digitálními panely jsou modernizovány i některé starší Ikarusy. Hlášení zastávek v Táboře zatím neznají.

interiér Ikarusu z roku 1997. Označovače, nevhodně umístěné hned u dveří, zpomalují nástup cestujících

Aby těch zvláštností nebylo málo, odlišný je i tarifní systém. Jízdenky jsou přestupní a časové. Mají platnost neobvyklých 4, 8, 18 nebo 38 minut. Na každém zastávkovém jízdním řádu je barevně vyznačeno, do které zastávky je nutné použít jakou jízdenku, což je docela užitečné. Držitelé předplatních kupónů se řídí tarifními zónami A, B, C pro rozdělení nejdelší páteřní trasy a pro oddělení Tábora od Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí. Funguje zde i jakási integrovaná doprava, takže do výše zmíněných měst lze na předplatní jízdenky jet i vlakem.

nejrušnější křižovatka v Táboře, kudy projíždějí všechny linky MHD. Odtud zajíždějí na autobusové nádraží

Mezizastávkové vzdálenosti jsou v Táboře velké a určitě by neškodilo síť zastávek trochu zahustit. Například obsluha rozrůstající se komerční zóny mezi Táborem a Sezimovým Ústím je naprosto nedostatečná. I když zde stojí již několik hyper a supermarketů, městská doprava si těchto cílů cestujících jaksi nevšímá a i když v těsné blízkosti této oblasti jezdí svazek páteřních linek, pouze vybrané spoje do nákupní zóny zajedou. Lidé, dychtiví nákupů jsou tak odkázáni na svá auta nebo jsou nuceni udělat si pěší výlet.

moderní výpravní budova autobusového nádraží. Městské dopravě stačí dvě stání

Centrem všeho dění v Táboře je výborně integrovaný prostor kolem vlakové stanice. Hned před nádražím stojí moderní terminál městské i regionální dopravy. MHD z jedné strany a příměstské a dálkové linky z druhé strany. Je to také jediná zastávka MHD se slušnými zastávkovými sloupky. Všude jinde slouží jako označník červená tyč s dopravní značkou "zastávka autobusu". Vše ostatní se dozvíte v zastávkovém přístřešku (bývá zde veliký název zastávky a někde uvnitř boudy nalepené jízdní řády, tarif a někdy i plánek sítě).

typická táborská zastávka. S označením názvu zastávky se tu příliš netrápí

Ještě zpět k vozovému parku a k Ikarusům. Většina táborských autobusů je oblečena do celovozových reklam. Nízkopodlažní Ikarusy jsou bez schodů v celé délce, což naše kloubové Citybusy ještě neumějí. Dojem z nízkých Ikarusů kazí opravdu příšerné zvukové znamení při zavírání dveří. Starší Ikarusy 280 z osmdesátých let jsou většinou po modernizaci, tedy s novou podlahou, novými sedačkami a moderním informačním systémem.

otočka v Sezimově Ústí u Kovosvitu. Díky průmyslu a škole je zdejší zastávka jednou z nejvyužívanějších

Modernější Ikarusy 280 z devadesátých let se od svých předchůdců liší dvoukřídlými dveřmi, průhlednými větracími poklopy ve stropu a jiným uspořádáním sedaček, kterých je méně a tím pádem je více místa na nohy. Tyto autobusy jsou také vybaveny retardérem. Technický stav všech Ikarusů je uspokojivý a tak je naděje, že se v Táboře tyto již vzácné stroje ještě pár let udrží.

detail z Ikarusu 280 z roku 1997 dokládá, že evidenční čísla autobusů najdete pouze uvnitř

Tábor (18.3.2005)

Prostor pro Vás